První dvě děti jsem nosila hodně - ale až v ergo nosítku, šátek jsem nějak neuměla používat a jim se líbilo v kočárku... Třetího špunta nosím od jeho měsíce denně několikrát - odvádím s ním do školky, vyzvedávám ze školky a ze školy, a protože bydlíme mezi dvěma kopci, kde je s kočárkem stejně špatná cesta a všude schody, potřeba mě donutila pořídit si šátek a naučit se ho vázat. A nelituju. Aspoň máme společné mazlící chvíle, na které nikdo nemusí žárlit...S podzimem ale nastal problém, co na sebe? Hledala jsem na internetu a našla jsem krásné nosicí bundy, některou z nich možná ještě pořídím. Za všechny vám ukážu mé favority od Iw design nebo babywearing.cz a taky LoktuShe... Ochladilo se ale docela rychle a já neměla co na sebe, tak jsem začala pátrat doma po svetru nebo mikině s velkým výstřihem, do kterého bychom se vešli oba.
A našla jsem svoji starou milovanou mikinu z doby, kdy mi bylo asi 16 - tenkrát jsem ji dostala jen tak u ohně od kamaráda se slovy "si ji nech, mně je stejně malá..." :) A teď ji budu nosit znovu a vzpomínky se na ni budou nabalovat. LOVE IT!
Primární požadavek byl udělat velký výstřih, aby se do něj vešla kromě mojí hlavy, také hlavička miminka. Takže jsem mikinu prostě rozstříhla kolmo dolů, skoro až ke klokanní kapse. V místě střihu jsem jen našila šikmý proužek, výstřih jsem nijak víc neupravovala. (Až pak mě napadlo, že by bylo pěkné, kdyby ta žlutá linka - tedy ten šikmý proužek - vedla kolem celé kapuce, možná ještě někdy došiju...)
Znak adidasu jsem zamaskovala barevnými kolečky, která jsem pak zopakovala ještě na kapuce, na rukávu a na zádech.
Původní mikina měla hodně široké rukávy, tak jsem je - když už jsem měla v ruce nůžky - trošku zúžila.
Náplety jsem vyměnila za oranžové a stejný lem jsem našila i na spodní okraj mikiny - příjemně se tak stáhla a nefouká nám do ní.
A tady je výsledek:
Míša