Prázdniny se rozjíždí a po čtyřech měsících doma s dětmi už mi pomalu dochází energie i nápady na další akce. Máte to podobně? Naštěstí léto je doba, kdy jsme většinu času venku. Odjedeme z Prahy a trávíme prázdniny na chalupě, nebo na cestách po naší krásné zemi. Ale i tak jsem nachystala pro naše děti (a pro celou rodinu) takovou malou "nakopávací hru", ve které si můžou vyzkoušet poznávat přírodu všemi smysly. A když už jsem dělala šifry pro naše děti, rozhodla jsem se nabídnout je i vám. Třeba se budou hodit.


Tajná abeceda

Základem hry je tajná abeceda, neboli písmenka začarovaná do zvířátek. Tuhle abecedu si můžete stáhnout přímo tady.
Každé pondělí až do konce prázdnin vyvěsím na Facebooku a Instagramu zašifrované téma hraní pro daný týden. Témata jsou velice obecná a budete si je moct všichni vyluštit sami, tak je nebudu předem prozrazovat. Na dané téma si pak můžete zkusit vymyslet vlastní aktivity a já budu taky přidávat inspiraci od nás. Cílem celé téhle akce je zpestřit nám (a i vám, když se zapojíte) pobyt venku, zkusit vymyslet nové hry a vnímat přírodu nejen očima.

Pracovní listy

Zároveň jsem pro naše děti vytvořila 7 pracovních listů, kde si k daným tématům vyluští šifrovanou říkanku, která může ještě podpořit jejich fantazii.


 Po vyluštění tématu nebo říkanky doporučuji svolat rodinnou radu a společně si o tom popovídat. Klidně v autě nebo večer před spaním, protože víc hlav víc ví a taky víc vymyslí. Společné plánování a snění je super prostředek na utužení vztahů. ;)


Na každém listu je prostor pro vaše nápady a pak taky okýnko na zakreslení nebo zapsání toho, jak jste výzvu skutečně realizovali. Plány si pak můžete uschovat na později, je fajn mít je pohromadě. A abyste v tom nebyli tak úplně sami, v souboru je i jedna stránka úplně plná tipů od nás, jak můžete výzvy plnit. Další inspirace bude přibývat spolu se zveřejňováním tímat na Facebooku a Instagramu.  


Splněnou výzvu si můžou děti orazítkovat nebo označit třeba smajlíkem podle toho, jak se jim líbila, nebo jak se vám podařilo ji naplnit. Prostor pro razítko je v pravém horním rohu stránky.
Na táboře nebo ve skupince více dětí můžete připravené kolečko použít třeba pro vaše kontrolní razítko a za několik splněných výzev vyhlásit drobnou odměnu.


 Kromě sedmi pracovních listů jsou součástí souboru i dva archy začarovaných písmenek, takže si je děti mohou samy stříhat a lepit z nich tajná slova. Nebo je můžete použít pro váš vlastní osobní vzkaz - co takhle zašifrovat dětem cíl výletu, který vás čeká?


 Soubor nabízím ke stažení na našem e-shopu za poplatek 40,- Kč. Po uhrazení vám automaticky přijde do e-mailu a zůstane vám už navždy - můžete ho vytisknout kolikrát potřebujete (pokud máte víc dětí, nebo ho využít třeba na táboře pro celou skupinku), můžete ho za pár let použít znovu s dětmi, které jsou teď ještě maličké, nebo si můžete tisknout jen archy s písmenky a nechat děti tvořit vlastní šifry.


Tyhle pracovní listy rozhodně nejsou promyšlenou bojovkou, kterou dětem dáte a vaše úloha tím končí. Mým cílem je probudit zvědavost a zájem i u rodičů, nebo prarodičů, které se nebojte zapojit do hry. Kdy naposledy chodila babička bosky, nebo zkoušela zpívat s ozvěnou? Zapojte i prarodiče, jestli u nich budete trávit část léta do plánování výzev. A naopak - nechte děti pomáhat na zahrádce kopat brambory, ať cítí zemi pod rukama... Propojte se.


Ať už budete luštit jen naše týdenní témata, nebo si koupíte pracovní listy, budu ráda, když nám napíšete, jak se vám daří výzvy plnit. Můžete to udělat tady na blogu, nebo klidně na sociálních sítích u našich fotek, nebo označením vlastních fotek hashtagem #tajnaabeceda.

Tak a já už vám přeju krásné léto a budu se těšit, na vaše komentáře


Míša


Dneska je 8. května. Den, kdy skončila válka v Evropě. Ve světě se ještě do září bojovalo až do září, kdy americké atomové bomby přiměly i Japonsko ke kapitulaci... Je důležité o tom s dětmi mluvit. Protože jen tak můžeme zabránit tomu, aby se historie opakovala.




KDO NEZNÁ SVOJI MINULOST, JE ODSOUZEN K JEJÍMU OPAKOVÁNÍ.
/George Santayana/

 1) Předškolní děti

 I malým dětem můžete vyprávět o válce, o bojích, zbraních, říct jim svůj názor... My jsme se letos poprvé s třeťákem pustili do hlubšího vyprávění skutečných dějinných událostí. Sami víte nejlíp, co už vaše děti vědí a co jsou schopné pochopit. Pro malé děti je historie příliš abstraktní, nechápou letopočty, ztrácí se v souvislostech, je to pro ně všechno strašně dávno. Ale můžete jim vyprávět příběhy o tom, jak byla (pra)babička malá a co se dělo, když se narodila, nebo byla v jejich věku.
Můžete prohlížet staré fotky, navštívit památník u vás ve městě, nebo si přečíst nějakou knížku. Já mám moc ráda tuhle:


Děj se odehrává v Budapešti. Je to pohádka sepsaná podle skutečného příběhu, kdy zmrzlinář zachránil několik Židů tím, že je schoval ve svém obchůdku. Předloni jsme v Budapšti s dětmi byli. Tak prohlížíme fotky, povídáme, vzpomínáme.


2) Školní děti

S dětmi, které už trošku rozumí tomu, jak se státy řídí, jak spolu kominukují a jak jde časová osa, můžete udělat plakát nejdůležitějších událostí. My jsme si nejprve pustili krátké filmy Dějiny udatného národa českého - kapitoly Mnichov, Druhá světová válka, Protektorát a Osvobození. Je to asi pro trochu starší děti než devítileté, takže jsem hodně zastavovala a vysvětlovala pojmy. Ale pro starší děti najdete pod každým dílem i pracovní listy a další úkoly - určitě koukněte.


Na dokumenty s námi koukala i předškolačka, takže se pak chtěla zapojit i do tvorby plakátu. Děti si tam zanesly všechno, co se dozvěděly a zapamatovaly. Letopočet, začátek války, důležité osobnosti, vlajky několika zástupců států, které proti sobě bojovaly, atentát a cestu k osvobození.


Plakát visí na zdi u pracovního stolu a pár dní ho tam necháme... Nebo možná do září, kdy je oficiální konec celé války při kapitulaci Japonska. Tady ho máte pro inspiraci:


 A když jsme viděli ve filmech ty tanky, vzpomněly si děti na Muzeum vojenské techniky, které jsme navštívili vloni ve Slovinsku. Zastavili jsme tam vlastně úplně neplánovaně, když jsme viděli cedule u cesty. Nachází se ve městě Pivka, kousek od Postojny, je to přímo cestou do Chorvatska a jestli máte starší děti určitě doporučuju se tam zastavit (až bude zase dovoleno někam jezdit...).


Stoupnout is na tank a podívat se do něj... Stát před namířenou hlavní... být na pár metrů od vražedné rakety... Držet opravdickou zbraň... Byl to silný zážitek pro všechny...


Areál je opravdu veliký - několik pater vnitřní expozice, pak venkovní - letadla, vlaky...


 A ještě jeden velký hangár s modernější technikou - vrtulníky, letadla, tanky, ponorka...


V tomhle hangáru je pak o patro výš expozice s názvem "Cesta Slovinska ke svobodě". Děti to moc nebavilo, ale my bychom si tam rádi početli a prohlídli víc. Je to dlouhá černá chodba, kterou procházíte a historie se vám odehrává přímo před očima - na exponátech, videích, plánech... Projdete tak celou Jugoslávskou epochu až ke svobodnému Slovinsku.


 Takže my dnes vzpomínáme nejen na konec světové války, na všechny vojáky, oběti a pozůstalé, ale i na naše velké cesty, na které snad zase brzy budeme moci vyrazit... 

A teď jdeme pro šeříky do vázy.

Míša 


Jaro 2020 už bude navždycky zapsané jako to, kdy byly zavřené školy. Snad nejdéle v historii se všechny děti učí doma. Ať se nám to líbí nebo ne, neuděláme s tím nic a nezbývá než se s tím popasovat, jak nejlépe umíme. Osobně si myslím, že se všichni naučíme daleko víc...

Kdybyste chtěli, můžu vám někdy příště napsat, co jsme se naučili my, ale o tom to dneska není. Dneska je to o dětech, které nemohly k zápisu do první třídy.

Když jsme byli u zápisu poprvé (před třemi lety), tak mě to vlastně trochu zklamalo. Zklamal mě přístup paní učitelky, která:
  •  má přece pravdu, 
  •  potřebuje teď odbýt ty pracovní listy, 
  •  nemá čas, abyste jí cokoliv řekli, protože ona to stejně ví líp...
Můžete hledat sebelepší školu, ale nakonec je první stupeň vždycky jen o osobnosti té jedné paní učitelky, kterou mají jako třídní. My jsme nakonec měli štěstí a naše paní učitelka (jiná než u zápisu) byla moc fajn. Náš první zápis najdete tady.

ZÁPIS JAKO RITUÁL

Přesto si myslím, že zápis je určitý rituál, který děti potřebují. Je to oficiální uznání, že už jsou velcí. A jestli vás mrzí, že vaše děti tenhle rituál nemohly mít, máte právě teď jedinečnou šanci vzít je k zápisu, který bude jen a jen pro ně. Ono totiž, co si budeme povídat, když děti vezmete do školy, mezi cizí lidi, kteří po nich něco chtějí, pro některé to vůbec nemusí být ten báječný zážitek, ale pěkný stres... Připravte jim zápis na míru a s oslavou, která je potěší.

ZÁPIS NA MÍRU

Vy, rodiče, znáte své dítko úplně nejlíp! Víte, co mu udělá radost. Jestli rádo vyplňuje pracovní listy, jestli už umí písmenka, jestli se rádo předvádí, nebo je nejšťastnější venku, kde vyleze na strom a poznává brouky. Připravte mu takové úkoly, u kterých se bude cítit dobře, u kterých bude mít pocit, že toho už opravdu hodně umí a že jste i vy na něj hrdí. Připravte taky něco na památku - diplom, šerpu, knížku s věnováním, nebo třeba zmrzlinu. A klidně pozvěte celou rodinu, zapojte je, užijte si to!


Jak to bylo u nás

Zápis jsme si udělali na chalupě, venku jen s přírodními materiály. Jako učitele jsme zapojili babičku, tetu, bráchu i dědu - ředitele. A protože malinký brácha půjde po prázdninách do školky, chtěl taky zápis - takže se zapojil podle svých možností. Napíšu vám naše úkoly a pár dalších tipů, a na konci článku najdete odkazy, kde se můžete taky inspirovat pro domácí zápis. Zvolte klidně míň aktivit, stačí 15-20 minut, ať to děti baví.

1) Představení - děti by měly znát celé své jméno a adresu, kde bydlí. Můžete taky poprosit o krátkou básničku nebo písničku. Představte se i vy, pokud hrajete někoho ze školy a řekněte dětem, jak to bude celé probíhat, co je čeká.
2) Stanoviště logického a předmatematického myšlení  
  • děti měly za úkoly seřadit klacíky od nejmenšího po největší
  • najít dvojice v košíčku s přírodninami
  • sestavit z třísek dva geometrické tvary a pojmenovat je - tady Dodo vyšvihla obrazec, chvíli počítala a prohlásil šestiúhelník! No tak jo :)

Další tipy:  počítání předmětů, hledání souvislostí v přírodě, hledání dvojice, hledání tvarů, srovnávání větší-menší...

3) Stanoviště jazykových dovedností
  • Tady měly děti za úkoly hledat v okolí předměty podle písmen v nápisu ŠKOLA - š jako šiška, k jako květina... Duhá část úkolu bylo vytleskat a spočítat slabiky v jednotlivých slovech.

Další tipy: pojmenovávání předmětů, barev, levopravá orientace, pokud máte logopedická cvičení, klidně zařaďte i do zápisu. Grafomotorika, úchop tužky, poslech, první písmenko, poslední písmenko... Rozdíly mezi předměty - velký-malý, tvrdý-měkký, krátký-dlouhý...

4) Stanoviště fyzické zdatnosti
To měl na starost velkej brácha v roli tělocvikáře a nedal jim nic zadarmo.
  • Připravil překážkovou dráhu - prolézt pneumatiku, přelézt/přeskočit židličky, prolézt látkový tunel, přejít houpací prkno...
  • A pak jízdu na odrážedle a běh se zátěží, aby si zvykali na těžkou aktovku :)

5) Pasování
Velké finále - děda (v roli pana ředitele) dětem pogratuloval, že všechno splnily a mohou nastoupit do první třídy školy a školky.


Naštěstí jsem prozíravě zabalila dárečky trojmo, takže všichni si za odvedenou práci mohli užít překvapení v podobě látkových tašek, které si mohli hned pomalova.

A každý dostal taky knížku podle svého gusta :) 

Všechny tři jsou skvělé a doporučuju je pro:
1) Děti od cca 9 let, které baví matika, logické hádanky a počítače. Začátek je celý jen o trénování "počítačového myšlení" - s papírem, tužkou a nad knížkou. PROGRAMUJ
2) Děti od cca 5 let, které se nezaleknou smutného, dojemného příběhu se šťastným koncem a spoustou moudrosti na cestě. GERDA
3) Děti od cca 2 let, které už pohltil fekální humor. Tady se dozvědí, co že to hovínko vlastně je, kdo a proč ho dělá a k čemu může být užitečné ;) CO JE TO HOVÍNKO


Kde můžete najít další inspiraci pro váš domácí zápis, ale i spoustu tipů na aktivity s předškoláky:
1) Jděte ven - stránky, které by vás určitě neměly minout, pokud máte malé děti. Proklikejte je křížem krážem, najdete tam informace o tom, jak se ven obléct, co tam dělat, jak se zabavit s jedním dítětem i ve skupince. Navazují na ně stránky Učíme se venku, které nabízí školám, ale i domškolákům inspiraci na zvládnutí učiva mimo školní budovu.
2) Veselá chaloupka - na tomhle odkazu najdete 30 hezkých pracovních listů a aktivit vytvořených speciálně pro tuhle koronasituaci, kdy předškoláci nemůžou do školky. Jsou tam úkoly ze všech oblastí vývoje, které jsou pro děti před nástupem do školy důležité. Můžete to pojmout jako měsíční trénink, za který vás čeká závěrečný diplom. A nebo si vyzobnout jen pár úkolů pro váš domácí zápis.
3) iSophi - tohle je skvělý průvodce pro všechny rodiče, kteří si třeba nejsou jisti, jestli je jejich dítko na školu připravené. V současné situaci mohlo být pro mnohé z vás komplikované ne jenom komunikovat s vybranou školou, ale také se rušila vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách. Tady si uděláte jednoduchý test - jak je na tom dítě z vašeho pohledu. A to úplně nejlepší je na konci, kde vám vyjede zdarma přehled aktivit, které jsou zaměřené na jednotlivé oblastní vývoje fyzického i psychického. Je to komplexní program pro rodiče i pro školky, vyvinutý ped.-psych. poradnou - pro školky mají moc pěkně zpracovanou diagnostiku předškolních dětí, doporučuju všem paním učitelkám. ;)



Dalším rituálem může být třeba společný nákup školní tašky, penálu a pomůcek. Určitě svým předškoláčkům teď věnujte pozornost a dejte jim najevo, že už jsou velcí - můžete jim třeba dát víc důvěry, nechat je dělat samostatně to, po čem touží nebo prodloužit večerku...

Přeju vám, ať si konec školkového věku báječně užijete a oslavíte tenhle velký životní zlom podle vašich rodinných tradic.

Vaše Míša



Pálení čarodějnic poslední dubnovou noc je starý pohanský zvyk. Podle různých tradic z dob dávných a ještě dávnějších můžete pálit ohně buď pro očistu sebe sama po dlouhé zimě, nebo jako ochranu před magickými bytostmi. Novodobé pálení na velkých akcích má většinou podobu upálené figuríny, prvních jarních buřtíků, točeného piva, čarodějného reje masek a koncertů. Něco podobného ale zvládnete hravě i v kruhu rodinném. ;) Ukážeme vám několik tipů, jak trávíme čarodějnice my.

ČARODĚJKY DOMA

1) Vyrobte si čarodějnici
Třeba z černého papíru. Stočte papír do kornoutu, slepte, ozdobte očičky a nálepkami. Klobouk je další kroužek černého papíru, který navléknete na čarodějný kornout.


2) Čarodějné odpoledne - ÚKOLY
Připravte dětem - nebo s dětmi - zábavné čarodějné úkoly.
  • Můžete třeba v chodbě vyrobit velkou pavoučí síť pomoci vlny - pěkně ode zdi ke zdi - a každý, kdo bude chtít projít, musí prolézt sítí. 
  • Nechte děti hledat v rýži malé potvůrky - určitě máte nějakou žabku, myšku, pavoučka, mouchu, nebo cokoliv třeba z Kinder vajíček. Schovejte to do mísy s rýží a nechte dětské prstíčky, ať se snaží.
  • Házejte, schazujte, trefujte se - třeba hod myší do lavoru s vodou, nebo schazování myší pyramidy s kelímků na pití.
  • Nakreslete nebo nalepte velkou pavučinu na podlahu. Umístěte na ni třeba malá plyšová zvířátka - děti mají za úkol projít po pavičince (jako po bludišti) a zvířátka zachránit.
  • Udělejte pavoučí síť ze silné lepenky mezi futry dveří. Vezměte vatové míčky, nebo zauzlované silonky (to budou mouchy) a snažte se síť prohodit - která moucha se chytne na lepivou stranu pavučiny, má smůlu - bude ji mít pavouk k večeři.
  • Upečte si pavučinkové perníky - ty můžete využít i třeba do pokladu na konci čarodějné trasy.

ČARODĚJKY VENKU

Jestli máte zahrádku, nebo možnost udělat někde ohýnek, tak si můžete čarodějku v klidu spálit sami. U nás je to tak, že když čarodějnice vychází na některý všední den, zůstáváme v Praze a chodíme na velké organizované pálení s koncerty a houpačkami. Ale když vyjde na víkend, rádi si uděláme čarodějku vlastní a spálíme ji s rodinou na chalupě.

1) Vyrobte si čarodějnici
  • Můžete mít čarodějnich klidně papírovou - malou nebo velkou, nakreslenou od dětí. Pak ji symbolicky zmuchlejte do koule a obředně spalte.
  • My děláme čarodějku za dvou klacíků svázaných do kříže. 
 
Na tuhle kostru pak navlékneme starou zástěru. Hlavu buď vycpeme pytel senem, nebo vloni jsme použili pařízek se střapatými kořeny jako vlasy. 

 

Fantazii se meze nekladou. Udělejte jí třeba pampeliškový věnec nebo vrbové koště.



Hotovo! Počkejte na večer, spalte ji, rozlučte se se zimou a zlými duchy. A pak si opečte buřty, zpívejte, tancujte, hrajte stínové divadlo, nebo třeba šarády.


2) Čarodějné odpoledne - ÚKOLY

Venku můžete využít prostoru a přírodních materiálů, tak toho využijte při čarodějných úkolech.
  • Výroba kouzelného lektvaru - nachystejte skleničky s víčky (od přesnídávak nebo zavařenin) a vyrazte na sběr kouzelných bylin. Může to být cokoliv od sedmikrásek, trávy, bezu, starých šípků, až po hlínu a kamínky. Míchejte, kombinujte, přidejte klidně barvivo nebo třeba červenou řepu. Jednotlivé lektvary můžete pojmenovat - vyrobte třeba "Lektvar lásky" nebo tajemné "Pitíčko pro zloděje".
  • Hod koštětem do dálky. Použít můžete koště, které máte, nebo ho vyrobit tak, že na dlouhý klacek navážete hrstičku chrastí (drobných větviček).
  • Let na koštěti přes překážky, nebo kolem zahrady na čas.
  • Namotávání myši na klacek - přivažte plyšáka na jeden konec provázku, odměřte třeba 3-5 metrů podle stáří a šikovností dětí. druhý konec přivažte na klacek. Ukolem je namotat provázek na klacek a přitáhnout tak plyšáka k sobě. Když to připravíte 2x, můžou děti závodit, kdy namotá dřív.
  • Slalom v pytli - zachraňte se od zlé čarodějky, která vás uvěznila do pytle.
  • Pavučiny z provazů nebo lepenky (jak byly popsané v domácích aktivitách) můžete udělat i venku mezi dva stromi nebo do branky plotu.

Nastrojte se 


Ať doma nebo venku - nastrojte se. Udělejte si ze sebe srandu, natáhněte staré hadry, pomalujte se.
Nebo se naopak načančejte a využijte čarodějnou noc k oslavě jara a přicházejícího prvního máje. Očistěte se od všeho zlého.
  • Najděte staré triko párkrát do něj střihněte a máte efektní díratý kostým.
  • Pomalujte si obličej - použijte tužku na oči nebo třeba uhlíky.
  • Jednoduchý návod na čarodějné sukně: Rozstříhejte pytle na odpadky na tenké proužky, přivažte je na jeden z nich a pak omotejte kolem pasu ;) Návod na tohle sukni a další kostýmy najdete TADY.



 A užijte si čarodějnou noc jako každý jiný rok ;)

Míša


Na letošní prázdniny jsme vyměnili Jelení louky za Kvildu a rozhodně nelitovali! Jelení louky u Pece pod Sněžkou jsou skvělým relaxem uprostřed lesa. Kvilda zase nabízí spoustu zimních radovánek opravdu pro každého, kdo si chce zimu s dětmi užít.




LYŽAŘSKÝ AREÁL

Rozhodli jsme se letos pro lyžařský areál hlavně kvůli starším dvěma dětem, které chtěly lyžovat. Hledala jsem proto místo, kde budou široké a mírné sjezdovky, protože prostřední holčička je úplný začátečník a nejstarší syn zatím jezdil jen na malém kopečku na Jeleních loukách. A to je na Kvildě super.



Jsou tu 3 pomy, s celkem mírnou a tak akorát dlouhou sjezdovkou, ideální pro začátečníky. Nejstarší syn jezdil na A1. Výhoda je, že tu opravdu jezdí jen začátečníci a děti, takže je to bezpečné. Vedle je provazový vlek, s ještě mírnějším kopečkem (D4), kde jezdila od druhého dne naše holčička.



Pak je bobovací kopec a za ním oplocená lyžařská školička pro nejmenší.

Opravdu ideální a bezpečné podmínky pro rodiny s dětmi.


LYŽAŘSKÁ ŠKOLIČKA

Vzhledem k tomu, že my dospěláci jsme s sebou lyže neměli, tak jsme dětem zaplatili pro začátek instruktora - u nejstaršího hlavně proto, aby s ním vyzkoušel vlek a první jízdy na velké sjezdovce. Druhý den s ním trénoval i techniku, oblouky a nějaké cviky. To bylo prima. Pak se K skamarádil s dětmi ze sousedního apartmánu a dvakrát jezdil s nimi, což znamenalo už závodění a jízdy šusem dolů, což mě teda lehce znervozňovalo. Ale se svařákem ze stánku jsem to dala! :)


U holčičky byla zaplacená hodiny možná trochu zbytečná. Ale všechno záleží na tom, jestli vy jako rodiče jste schopni dítěti základní informace předat a jestli máte pocit, že bude víc spolupracovat s vámi nebo s cizím člověkem. U nás se cizímu všechno odkývá, ale mají v sobě stud, který jim brání se zeptat, nebo něco víckrát vyzkoušet. Takže pak radši projede hrazením, než aby spadla, nebo se zeptala, jak se zastavuje :)

Takže druhý den už jsem s ní šla na mírný kopeček sama a tam jsme trénovaly obloučky a přenášení váhy jen spolu. Nejprve jí to šlo jen na jednu stranu a potřebovala hlavně psychickou podporu, když to chtěla vzdát. :) Pak jí velkej brácha poradil natáhnout ruce a ukazovat si směr zatáčky a s uvolněným trupem to přišlo - takže pak začala sjíždět celý kopeček od provazového vleku sama, krásnými dlouhými oblouky a celkově získala důvěru v to, že má nady lyžemi kontrolu. A to bylo taky prima!


Veškeré informace o lyžařské škole najdete na stránkách areálu TADY. My jsme neměli předem nic domluveno, takže nám první den řekli, že mají úplně plno, ale každý den pak volali, že někdo odřekl, jestli máme zájem.

A takhle trávil lyžařské chvíle náš nejmladší - odmítal vystoupit z bobu a pořád chtěl něco jíst, případně usnul jednomu z nás v náručí :)


BĚŽKY

Na všechny strany od Kvildy jsou upravené běžkařské stopy. Nemohu posoudit, ale prý je to tu pro běžkaře ráj, takže jestli jste fanoušci spíš bílé stopy, než rychlých kopců, tady si přijdete na své.

BOBY A SÁNĚ

Na druhé straně obce Kvilda (když přijíždíte od Sušice) je pod lesem parádní kopec na bobování a sáňkování. Tam jsme trávili hlavně první dny týdne, kdy nebyly lyžařské podmínky ideální. Sníh umrzlý, nebo zpola roztátý.


Pro děti to byl letošní první sníh, takže byly i tak nadšené a na namrzlém kopci to svištělo úplně parádně!


VÝLETY

Určitě si udělejte výlet na MODRAVU, kde můžete taky běžkovat, nebo se jen projít cestou podél potoka. Navštivte modravského bílého klokana a pak se ohřejte v Dřeváku - spousta informací o dřevě, jeho zpracování a druzích, krásné dřevěné hračky na prodej a dílnička, kde si můžou děti vybrané dřevěné zvířátko pomalovat. Měli jsme štěstí i na workshop výroby skleněných korálků, což zaujalo hlavně naši holčičku. Tip na Dřevák nám poslala Eva z blogu Už tam budem, koukněte k nim, mají tuhle část republiky dobře proježděnou. 


 Kousíček za Kvildou je JELENÍ VÝBĚH - byli jsme tam už v létě, ale teda jeleni na sněhu, to je krása, kterou musíte vidět. Vyrazili jsme brzy ráno po velké noční chumelenici. Děti jsme táhli na saních (je to asi 1 km) a byli jsme v 9 hodin první, kdo do lesa ten den vkročil. Pohádka. Zasněžené stromy a pěšinky bez jediné stopy. A odměnou nám byla tahle krása!


Ve výběhu jelenů jsou tři pozorovací stanice se spoustou informací, odkud můžete bezpečně a téměř nepozorovaně sledovat pány místního lesa. Když máte štěstí. Nám na chvíli i vyšlo sluníčko a byla to fakt nádhera.


Parádní výlety jsou ale i do okolních lesů a strání. Děti si to užívaly maximálně, první dny jsme se vždycky vrátili dokonale promočení, protože teploty byly nad nulou a sníh tudíž strašně mokrej!



 Na Kvildě je pivovar s pekárnou, kam určitě doporučujeme zajít pro čerstvej chleba, nebo sladké pečivo. A naproti je boží cukrárna s luxusními vaflemi, které si klidně dejte s dětmi místo večeře! A taky mají super domácí zákusky a výbornou horkou čokoládu - no prostě všechno, to musíte zkusit! Ale není to hned ta u silnice, ale až ten bílej domeček vzadu za parkovištěm ;) Za tenhle tip děkujeme Evě z e-shopu Pro malé dobroduhy!


 Přímo za kostelem najdete hřiště, které naše děti bavilo i zasypané sněhem. Je tam kolotoč, houpačky, klouzačka, vedle velká plocha s brankami a hned za plotem se pasou krávy. A přímo na Kvildě je taky pěkné infocentrum s interaktivní expozicí o místní přírodě.


 Jeden den nám opravdu dost pršelo, tak jsme jeli do Sušice do bazénu. Mají tam moc pěknej - velký plavecký, dvě výřivky, velkej tobogán a malá klouzačka s brouzdalištěm pro prcky a jeden menší bazének s proudem a různými vodopády. To bylo parádní zpestření uprostřed týdne.


Tolik o Kvildě, my už jsme doma a zase v procesu, tak jestli vás prázdniny teprve čekají, užijte si je, jako my!

Míša


Předchozí článekStarší příspěvky Domů