Na letošní prázdniny jsme vyměnili Jelení louky za Kvildu a rozhodně nelitovali! Jelení louky u Pece pod Sněžkou jsou skvělým relaxem uprostřed lesa. Kvilda zase nabízí spoustu zimních radovánek opravdu pro každého, kdo si chce zimu s dětmi užít.




LYŽAŘSKÝ AREÁL

Rozhodli jsme se letos pro lyžařský areál hlavně kvůli starším dvěma dětem, které chtěly lyžovat. Hledala jsem proto místo, kde budou široké a mírné sjezdovky, protože prostřední holčička je úplný začátečník a nejstarší syn zatím jezdil jen na malém kopečku na Jeleních loukách. A to je na Kvildě super.



Jsou tu 3 pomy, s celkem mírnou a tak akorát dlouhou sjezdovkou, ideální pro začátečníky. Nejstarší syn jezdil na A1. Výhoda je, že tu opravdu jezdí jen začátečníci a děti, takže je to bezpečné. Vedle je provazový vlek, s ještě mírnějším kopečkem (D4), kde jezdila od druhého dne naše holčička.



Pak je bobovací kopec a za ním oplocená lyžařská školička pro nejmenší.

Opravdu ideální a bezpečné podmínky pro rodiny s dětmi.


LYŽAŘSKÁ ŠKOLIČKA

Vzhledem k tomu, že my dospěláci jsme s sebou lyže neměli, tak jsme dětem zaplatili pro začátek instruktora - u nejstaršího hlavně proto, aby s ním vyzkoušel vlek a první jízdy na velké sjezdovce. Druhý den s ním trénoval i techniku, oblouky a nějaké cviky. To bylo prima. Pak se K skamarádil s dětmi ze sousedního apartmánu a dvakrát jezdil s nimi, což znamenalo už závodění a jízdy šusem dolů, což mě teda lehce znervozňovalo. Ale se svařákem ze stánku jsem to dala! :)


U holčičky byla zaplacená hodiny možná trochu zbytečná. Ale všechno záleží na tom, jestli vy jako rodiče jste schopni dítěti základní informace předat a jestli máte pocit, že bude víc spolupracovat s vámi nebo s cizím člověkem. U nás se cizímu všechno odkývá, ale mají v sobě stud, který jim brání se zeptat, nebo něco víckrát vyzkoušet. Takže pak radši projede hrazením, než aby spadla, nebo se zeptala, jak se zastavuje :)

Takže druhý den už jsem s ní šla na mírný kopeček sama a tam jsme trénovaly obloučky a přenášení váhy jen spolu. Nejprve jí to šlo jen na jednu stranu a potřebovala hlavně psychickou podporu, když to chtěla vzdát. :) Pak jí velkej brácha poradil natáhnout ruce a ukazovat si směr zatáčky a s uvolněným trupem to přišlo - takže pak začala sjíždět celý kopeček od provazového vleku sama, krásnými dlouhými oblouky a celkově získala důvěru v to, že má nady lyžemi kontrolu. A to bylo taky prima!


Veškeré informace o lyžařské škole najdete na stránkách areálu TADY. My jsme neměli předem nic domluveno, takže nám první den řekli, že mají úplně plno, ale každý den pak volali, že někdo odřekl, jestli máme zájem.

A takhle trávil lyžařské chvíle náš nejmladší - odmítal vystoupit z bobu a pořád chtěl něco jíst, případně usnul jednomu z nás v náručí :)


BĚŽKY

Na všechny strany od Kvildy jsou upravené běžkařské stopy. Nemohu posoudit, ale prý je to tu pro běžkaře ráj, takže jestli jste fanoušci spíš bílé stopy, než rychlých kopců, tady si přijdete na své.

BOBY A SÁNĚ

Na druhé straně obce Kvilda (když přijíždíte od Sušice) je pod lesem parádní kopec na bobování a sáňkování. Tam jsme trávili hlavně první dny týdne, kdy nebyly lyžařské podmínky ideální. Sníh umrzlý, nebo zpola roztátý.


Pro děti to byl letošní první sníh, takže byly i tak nadšené a na namrzlém kopci to svištělo úplně parádně!


VÝLETY

Určitě si udělejte výlet na MODRAVU, kde můžete taky běžkovat, nebo se jen projít cestou podél potoka. Navštivte modravského bílého klokana a pak se ohřejte v Dřeváku - spousta informací o dřevě, jeho zpracování a druzích, krásné dřevěné hračky na prodej a dílnička, kde si můžou děti vybrané dřevěné zvířátko pomalovat. Měli jsme štěstí i na workshop výroby skleněných korálků, což zaujalo hlavně naši holčičku. Tip na Dřevák nám poslala Eva z blogu Už tam budem, koukněte k nim, mají tuhle část republiky dobře proježděnou. 


 Kousíček za Kvildou je JELENÍ VÝBĚH - byli jsme tam už v létě, ale teda jeleni na sněhu, to je krása, kterou musíte vidět. Vyrazili jsme brzy ráno po velké noční chumelenici. Děti jsme táhli na saních (je to asi 1 km) a byli jsme v 9 hodin první, kdo do lesa ten den vkročil. Pohádka. Zasněžené stromy a pěšinky bez jediné stopy. A odměnou nám byla tahle krása!


Ve výběhu jelenů jsou tři pozorovací stanice se spoustou informací, odkud můžete bezpečně a téměř nepozorovaně sledovat pány místního lesa. Když máte štěstí. Nám na chvíli i vyšlo sluníčko a byla to fakt nádhera.


Parádní výlety jsou ale i do okolních lesů a strání. Děti si to užívaly maximálně, první dny jsme se vždycky vrátili dokonale promočení, protože teploty byly nad nulou a sníh tudíž strašně mokrej!



 Na Kvildě je pivovar s pekárnou, kam určitě doporučujeme zajít pro čerstvej chleba, nebo sladké pečivo. A naproti je boží cukrárna s luxusními vaflemi, které si klidně dejte s dětmi místo večeře! A taky mají super domácí zákusky a výbornou horkou čokoládu - no prostě všechno, to musíte zkusit! Ale není to hned ta u silnice, ale až ten bílej domeček vzadu za parkovištěm ;) Za tenhle tip děkujeme Evě z e-shopu Pro malé dobroduhy!


 Přímo za kostelem najdete hřiště, které naše děti bavilo i zasypané sněhem. Je tam kolotoč, houpačky, klouzačka, vedle velká plocha s brankami a hned za plotem se pasou krávy. A přímo na Kvildě je taky pěkné infocentrum s interaktivní expozicí o místní přírodě.


 Jeden den nám opravdu dost pršelo, tak jsme jeli do Sušice do bazénu. Mají tam moc pěknej - velký plavecký, dvě výřivky, velkej tobogán a malá klouzačka s brouzdalištěm pro prcky a jeden menší bazének s proudem a různými vodopády. To bylo parádní zpestření uprostřed týdne.


Tolik o Kvildě, my už jsme doma a zase v procesu, tak jestli vás prázdniny teprve čekají, užijte si je, jako my!

Míša


Srdíčka všude kam se podíváš! Jednoduché tipy na obrázky pro maminky, babičky, tetičky, kamarády a vůbec všechny, které milujete. Nehledejte speciální příležitosti - každý den je dobrý na to říct někomu, že ho máme rádi.
my jsme si tentohrát hráli hlavně se suchými pastely a tuší. Ukážeme vám ale i jeden trik pro nejmenší prcky a jedno kouzlení s nůžkami.





1) Suchý pastel

Suchý pastel je skvělá technika pro všechny děti, které (už) se nebojí ušpinit si při práci ruce. A nebojte se, jestli zrovna ten váš volá po ručníku, hned jak si otře malíček barvou, tak věřze, že z toho vyroste - jako náš nejstarší.


Obrázek z úvodní fotky článku zvládnete i s nejmenšími dětmi. Vystřihněte z papíru srdíčko, přiložte ho na čistou čtvrtku, dobře držte a nechte děti přemalovat papír suchými pastely a rozmazat barvu prstíky. Starší to zvládnou sami.


 Výsledek je bílé srdíčko uprostřed barevného pozadí.


TIP na vystřižení pravidelného srdíčka
Papír přeložte a na hřbetu vystřihnete poloviční srdce 
- nahoře pěkný velký oblouk a rovnou špičku dolů - 
po rozložení papíru budete mít krásné souměrné srdíčko!

2) Suchý pastel s tuší
Tuš je parádní pomocník na výrobu domácích omalovánek. Srdíčka jsou vděčné téma, můžete si s omalovánkami vyhrát a zvládnou si je vyrobit i děti samy.




Omalovánky jsme po zaschnutí vybarvili zase suchým pastelem. Vypadá to moc hezky. 




TIP jak suché pastely zafixovat
Hotové obrázky přestříkejte bohatě obyčejným lakem na vlasy. 
Pastely tím zafixujete, takže nebudou špinit.

 3) Tiskátka pro nejmenší

Malinké děti rády obtiskávají cokoliv jim přijde pod ruku. Hotová razítka jsou super. ale jednoduše si můžete vyrobit i domácí tematická. Třeba razítko z brambory je hit všech generací - srdíčko vříznete hravě.
A srdíčkové razítko uděláte i z roličky od toaletního papíru. Nejprve ji po celé délce splácněte a pak vrchní přehyb promáčkněte dovnitř. A trošku vytvarujte.


 Tiskali jsme na velký papír temperkami rozetřenými na tácku.


Stejná tiskátka pak ale použila i předškolačka na ozdobení obrázku pro tátu.


Je fajn, kdy malým dětem necháte pro tvoření svobodu. Chtěl taky vyzkoušet pastely, ale po svém. Přečmáral jimi ta krásná natiskaná srdíčka... Ale v tom je přece krása dětského tvoření - že nikdy nevíte, kdy a jak skončí. Jejich obrázky jsou mnohovrstevnaté a vždycky jsou za nimi emoce a zajímavé příběhy. Všimněte si totiž, že ten pastel není jen tak načmáraný - vede přesně tak, aby všechna srdíčka spojil nebo obkroužil.



 4) Srdíčkové girlandy

Děti, které mají rády nůžky - a vlastně i ty, které stříhají nerady - můžete překvapit tímhle kouzlem. Proužek papíru přeložte na půl, pak ještě napůl, pak ještě napůl... Záleží na tloušťce papíru, skládejte tak dlouho, aby to šlo ustřihnout. Tu hromádku pak vystřihněte podle obrázku - nahoře oblouček a dole šikmou čáru. Dejte pozor, abyste neprostřihli boky! Rozložit, ozdobit a tradááá!


 A ještě jeden bonusový obrázek, kde jsme suché pastely vyměnili za velký tlustý štětec a temperky, tak to funguje - pro ty, kdo se nechtějí ušpinit ;)


 Tak krásné tvoření lásky

Míša


Po dlouhé lednové blogovací pauze jsme zpět s novými tipy do roku 2020 a hned na úvod vás zveme na výlet!

Vsadím se, že o písecké Sladovně jste už slyšeli, ale možná jste tam ještě nebyli. Tak co to letos vyzkoušet?

Sladovna je veliká zrekonstruovaná budova přímo v historickém centru města Písek. Vstup je z náměstí přes podloubí vedle radnice, tak se nenchte zmást, když ji neuvídíte hned. Uvnitř se nachází prostor galerie věnovaný dětem a na své si tu přijdou jak ti nejmenší, tak i starší školou povinní!


Nejoblíbenější část expozice je obrovské dřevěné hřiště v přízemí. Je koncipované jako mraveniště a vaši mrňouskové se můžou za pomoci jednoduchých převleků proměnit na mravenečky. Nejmenší prozkoumají chodbičky a objeví královnu, která hlídá vajíčka. Starší můžou lézt do výšek a ti nejstarší si na tabulkách přečtou zajímavosti z mravenčího světa.


Veliké podlahové puzzle zobrazuje mraveniště a jeho propracovaný podzemní systém.


Zdatní mravenčí bojovníci, nebo malí objevitelé za pomoci rodičů se můžou na mravencích i projet!


Když se dostatečně vyřádíte čeká vás další patro, kde až do 15. března můžete navštívit expozici baroko! Je krásná a doporučuju ji především školním dětem, vím, že nás čte i spousta domácích školáků, tak tady si můžete zažít baroko doslova na vlastní kůži.
S malinkými dětmi můžete v mezičase navštívit expozici Pilařiště pro děti 0-6 let (je fajn si předem zajistit místo, v době naší návštěvy bylo bohužel zrovna obsazeno školkovou skupinkou, rezervace tady).


Baroko se nám ale líbilo i tak - každý "dům" ukrývá zajímavé barokní téma, od architektury, přes hudbu až po virtuální prohlídku zámeckého paláce! Vyzkoušíte si třeba hudební salonek...


...n ebo rýsovací prkno středověkých architektů! Tady naše Dodo maluje barokní náměstí se spoustou podloubí.


Baroko je především doba velkých umělců - malířů a architektů


K tomuhle obrazu si můžete prohlédnout i interaktivní povídání, kde se dozvíte o jednotlivých motivech, symbolech a způsobu malby. Hned vedle pak můžete rozeznít veliký oltář středověkou hudbou.


A prcek se zatím alepoň pohoupal.


No a po vzdělávacím okénku je potřeba se zas trochu protáhnout. V nevyšším patře budovy je papírový svět. Velké krabice, ze kterých můžete stavět věže, ale i celá města nebo bludiště, materiál na papírové tvoření pro kreativní dušičky...



A papírové bomby, které dokážou zneškodnit celý tank! No fakt.


Tak co, nalákali jsme vás? Jestli ještě ne dostatečně, tak jsem zjišťovala, na co se můžete ve Sladovně těšit až aktuální výstavy skončí. A tady jsou čerstvé zaručené informace od Evy Kamitzové ze Sladovny: "Na jaře a v létě se můžou návštěvníci těšit na novou expozici O létání, která nahradí současné Baroko. A taky nás čeká laboratoř s tématem Voda. Poprvé si ji budete moci vyzkoušet o víkendu 22.-24. května na píseckém Pískovišti. Pak se přestěhuje k nám do Sladovny."

V Písku se stále něco děje. Samotná návštěva historického centra a nejstaršího kamenného mostu je zajímavá. My jsme tu byli poprvé před dvěma lety v létě a zrovna jsme chytli závody dračích lodí. Poslední návštěvu jsme naplánovali na Mikuláše, kdy byla na náměstí parádní čertovská show. Takže určitě sem můžete přijet i na víc dní a nudit se nebudete. Kousek je to také do Prachatic, kde je v lese krásné hřiště (víc se dočtete tady), nebo do Vimperku, kde si kromě okružní cesty městem můžete projít i úkolovou lesní stezku (o našem dobrodružství tady).

Další výlety v blízkém i vzdálenějším okolí můžete najít na blogu Už tam budem?



/SOUTĚŽ O VSTUPENKY/


Ve spolupráce se Sladovnou Písek jsme si pro vás připravili soutěž o tři rodinné vstupenky pro 2 dospělé a až 3 děti (protože v Písku vědí, že tři děti už nejsou nic neobvyklého). Vstupenky můžete využít kdykoliv v průběhu roku 2020.

 A protože máme tři platformy, kde nás můžete sledovat, tak soutěž bude probíhat všude a na každé pak vylosujeme jednoho výherce.

1) Hrát můžete tady na blogu 
Napište nám do komentáře, které zastavení ve Sladovně by se vašim dětem nejvíc líbilo. 
(Mraveniště, Baroko, Papírová herna, O létání, Vodní laboratoř)
Nezapoměňte přidat váš email, abych vás mohla kontaktovat. Vylosuji jednoho z vás.

Na blogu vyhrává paní Dagmar Brtníková.

2) Hrát můžete na Facebooku

Na Facebooku jsme vylosovali paní Iren Fujerovou.

3) Hrát můžete i na Instagramu

Na Instagramu posíláme vstupenku maminkce s přezdívkou aghnesoid. 



Držím palce a výletům zdar

Míša


Vánoce jsou tu. Ještě pár dní a budeme jíst kapry a cukroví a koukat na štědrovečerní pohádku a možná půjdeme na půlnoční a možná to bude taky úplně jinak... Člověk míní, děti mění! Přišlo mi v poslední době nekolik dotazů na to, jak to máme doma, jestli děti ještě věří na Ježíška a jak to zvládáme, když jim je 2-9 let. Taky jsem četla diskusi, kde rodiče psali, že by svým dětem, nikdy nemohli lhát!
Každý má svou cestu a své způsoby. Každé dítě je jiné, co funguje na jedno, rozhodně nemusí fungovat na jiné. Nedávám univerzální návody ve stylu Nevýchovy. Já vám jen povyprávím o našich vánočních tajemstvích a vy se jimi můžete, ale nemusíte inspirovat.

1) Role není lež
Tak prosím vás, to že si někteří hrajeme na Ježíška, ještě neznamená, že svému okolí lžeme! V Národním divadle přece taky nevylezete na podium a nebudete křičet na herečku: "Lžete! Vy nejste Anna Karenina!" Tak to berte i tady. Dětem klidně můžete říct, že je to hra... Ony nejsou hloupé a dřív nebo později vás prokouknou. Ale když to bude hra od počátku, tak ti starší pak nebudou kazit překvapení těm mladším - jen převlečou kostým a z diváků se postupně stanou herci...



2) Buďte upřímní
Říkejte dětem jen to, co je pravda i pro vás. Jde to. Ježíšek možná byl, možná nebyl - dneska to s jistotou nemůžeme říct... Ale na druhou stranu můžeme věřit v to, že jeho odkaz, ať už je smyšlený nebo skutečný, budeme ctít. Původní - předkřesťanský - význam Vánočních svátků je úplně jiný. Přesto už tenkrát se lidé scházeli a slavili zimní slunovrat. Vystavte si své vlastní Vánoce na hodnotách, které vy sami vyznáváte a chcete je předat svým dětem.
My dětem od malinka říkáme, že Vánoce oslavují narození Ježíška - že to je možná pohádka, možná ne, ale pro nás jsou to opravdu svátky klidu a lásky. Mladším dětem říkáme podle tradice, že dárečky nosí Ježíšek, posílají mu dopisy se svými přáními. Ale jedním dechem dodáváme, že Ježíšek je také v každém z nás... Že Ježíškem můžeme být i my nebo oni, zkrátka každý, kdo má někoho rád a chce mu udělat radost. Proto také vyrábíme dárečky pro příbuzné a kamarády. Posíláme dárečky dětem do nemocnic, nebo plníme krabice od bot.


A když děti dospějou do věku, kdy o věcech začnou přemýšlet, nemají pocit podvodu nebo lži. Prostě to jenom rok od roku víc chápou. A když na ně občas spiklenecky mrknete, určitě budou s vámi držet basu!
TIP: Když se začnou děti ptát, zkuste odpovědět otázkou. 
Takové "A co ty si o tom myslíš?" vám dá jednak čas na přípravu odpovědi 
a pak také zjistíte, co už dítě ví. 

Jak to dělám já: Když se mě syn zeptal na něco napřímo, netrvala jsem za každou cenu na svém "Nene, já nic nevím" - to může opravdu podlomit vaši vzájemnou důvěru. Odpovídám po pravdě,
ale přiměřeně věku, a když říkám "nevím" tajemně a potutelně se usmívám, aby věděli, že jsme pořád ve hře. Že nic z toho není na vážno... Malí zbaští to, co slyší, ale čím jsou starší, učí se číst i řeč těla a vaši miminku... S tím se dá krásně pracovat. 

3) Kouzlo Vánoc
Pro mě k Vánocům patří svíčky, písničky, tradiční zvyky a povídačky - můžete jim věřit, nebo nemusíte, ale strávit společný čas u lavoru s ořechovýma lodičkama, nebo vymýšlením, co znamená ten prapodivný chrst olova - to je pro celou rodinu k nezaplacení! A samotný okamžik po večeři, kdy by se napětí dalo krájet, kdy se čeká, až zvoneček zazvoní... A pak, když se jde poprvé k rozsvícenému stromečku, kde čekají dárečky... Když i ti starší se mohou jen domýšlet, jak jste to vlastně všechno zvládli (během tak krátkého vyčurání) a kdo tedy ve skutečnosti zazvonil... O tohle bych se nechtěla připravit a u nás doma jsme to drželi, i když už jsme byly velké a všechno věděly. Protože je to krásná magická hra, která u nás k Vánocům jednoduše patří.


4) Vlastní tradice
A poslední odstavec je věnován tobě. Ano přesně tak. Ty a jenom ty jsi ta, která to má ve svých rukou. Dobře a v klidu si rozmysli, jaké to chceš a pak to udělej. Jestli budete zdobit stromeček 1. prosince nebo na Štědrý den, může být všem jedno. Kolik cukroví pečete a jak čistá máte okna. Pche. Váš domov a vaše tradice. (Jasně, nedělejme si velké iluze a neklaďme na sebe velké nároky, s malými dětmi může být rázem všechno vzhůru nohama. Mějte v zásobě taky dost čokolády a vína ☺ )  


Moc doporučuju udělat si nějakou vlastní tradici. Třeba naše děti můžou vždycky na Štědrý den spát u stromečku - tzn. na rozloženém gauči v obýváku. Jíst u toho cukroví a koukat na pohádky. A letos už se na to těší jako na jednu z TOP vánočních věcí a to mě strašně moc těší. Já jsem si z dětství přinesla speciální vánoční večeři - nemáme kapra smaženého, ale s omáčkou. A ta vůně, která se z kuchyně line jen jednou za rok, to jsou pro mě ty pravé Vánoce...

A jeden citát na zamyšlení závěrem. Když čtu komentáře na sociálních sítích, je mi někdy úzko z toho, jak umí být někteří zlí. Nevšímejte si toho a nestaňte se jimi. Protože to, co ostatní říkají o vás, vypovídá ve skutečnosti mnohem víc o nich samotných...

Všechno, co vidíte ve mě - není moje, ale vaše.
Moje - je to, co vidím já ve vás.
                                                                                        /Erich Maria Remarque/

Přeju vám všem krásné svátky

Míša



Vyrobte si s dětmi jednoduché andlíčky, kteří ozdobí vánoční stromeček, nebo větvičku ve váze. Jsou krásní i jako drobný dáreček třeba pro paní učitelky, nebo naopak ze školky pro maminky.








Papír můžete použít libovolný, bílý nebo barevný. Krásně vypadají staré noty, klidně nakopírovaná stránka. Z jedné A4 uděláte jednoho velkého anděla nebo dva menší. Pravidlo jako se vším - čím menší dítě, tím větší papír a pomůcky ;)

My máme menší andělíčky z papíru A5. Rozdělte list A5 na dvě poloviny a z každé poskládejte harmoniku podél delší strany.


Vzniknou vám dvě harmoniky, přiložte je k sobě a ve stejné výšce ohněte rukávy pro anděla. Cca  ve dvou třetinách dílky papíru.


Slepte lepidlem prostření části a také spodní strany obou rukávů - jak je ukázáno na obrázku:


Takhle vypadá andělíček bez hlavy. 


 Jako hlavičku použijte libovolný korálek, do kterého provlékněte šňůrku pro zavěšení. Potom korálek se šňůrkou přilepte nejlépe tavnou pistolí k tělíčku anděla.


 A máte hotovo.


Stejně můžete udělat také vločku - tahle je z celé jedné A4 rozdělené na 4 části, tj. 4 harmoniky. Každá harmonika je přeložená přesně napolovinu a pak všechny slepené k sobě.


A ještě shrnutí, kdybyste si chtěli návod jednoduše uložit:



Krásný tvořivý advent!

Míša