Zase po roce je tu advent. Čas, kdy se děti těší na Ježíška a rodiče se rok od roku víc předhánějí, jak tohle čekání vylepšit. Když jsem byla malá, každý den jsme si otevřeli okýnko s čokoládkou a čekali, až bude obrázek prázdný... Dneska se kalendáře plní legem, drahými hračkami, nebo marvelovskými hrdiny. A já se ptám - kde je duch Vánoc...

 

 

 Chci, ať je náš advent tradicí

Čím jsem starší, tím víc vnímám důležitost tradice pro náš život. Nemusíte se mnou souhlasit, ale zkuste si vzpomenout sami na svoje dětství - na co si nejvíc pamatujete? Není náhoda, že většina našich vzpomínek začíná slovíčkem VŽDYCKY! Protože, když je něco vždycky stává se z toho tradice... Babička mi vždycky... Když jsme jeli autem, tak jsme vždycky... Ná Vánoce jsme vždycky... Aby se nám události uložily do dlouhodobé paměti, je potřeba, aby měly buď silný emocionální náboj, nebo aby se pravidelně opakovaly. Proto máme palačinkové pátky, proto v autě posloucháme pořád dokola jednu písničku "na pecky", proto máme své speciální chvilky (ať už při vaření, pečení, malování, usínání...). Protože to je to, co si děti budou jednou pamatovat. Proto i o adventu se u nás dost věcí děje pravidelně a opakovaně rok, co rok. 


Chci, ať jsme o adventu spolu

Čas je úplně to nejvíc, co tady na světě máme! Nic není víc, žádný materiální dárek nemůže nahradit společnou chvíli. Přestože je letošní rok zvláštní a všichni jsme 24 hodin denně v jednom prostoru, není to společný čas. V jednom bytě se naráz odehrává 5 různých životů. Chci, aby advent byl časem, kdy se naše životy potkají, kdy budeme čas trávit spolu nad věcmi, které nás baví a těší. Péct cukroví, hrát hry, malovat dekorace a dárky pro blízké, zkoušet zas a znovu pouštět lodičky z ořechů, koukat na pohádky a zpívat písničky. I adventní kalendář je u nás tradičně společný! Nedělám tři verze pro tři děti, ale snažím se postavit ho tak, aby společně dával smysl (o konkrétní podobě se dočtete za chvíli). 


Chci, ať je náš advent duchovní

Nejme věřící, ale chci, aby děti znaly příběhy, které 2 000 let formují naši kulturu. Stejně jako chci, aby znaly třeba Karla IV., Bílou horu, Májovce nebo historii 2. sv. války. A kdy jindy je lepší příležitost číst a vyprávět základní biblické příběhy, než o Vánocích? (Jo, ještě o Velikonocích ;) ) Líbí se mi (a to jsme zase na vlně prvního bodu), nechat se vést ročním cyklem, přírodou a dějinami. A není potřeba mluvit jen o křesťanské tradici - se staršími dětmi je fajn podívat se i za hranice naší vlasti, za hranice Evropy, nebo za hranice současného západního světa obecně - ať už geograficky, nebo časově.  


A proto...

Náš advent už několikátý rok provází klasický adventní příběh o Marii a Josefovi, kteří se vydali na nelehkou cestu za narozením syna. Přepsala jsem ho do jednoduché verze skoro pohádky tak, aby mu porozuměly i malé děti. Můžete si ho přečíst na obrázku tady pod textem. Vloni jsem tenhle text rozdělila na 24 částí a ke každé části přidala úkol pro představu nebo pochopení toho, co se v příběhu děje. Na děti tak každý den čekala v obálce jedna magnetka z našeho adventního Betlému a část příběhu s úkolem, který plnily společně. (Letos ho nabídnu i vám všem, kdo jste si magnetky zakoupili, nebo ještě zakoupíte, mějte se mnou trpělivost, prosím, do konce listopadu to bude!)

 

K tomu měli každý perníček s číslem, jako je v klasickém kalendáři, aby mohli sledovat, jak se blíží den D. Perníčky jsem vloni zavěsila do věnce nad jídelní stůl. A letos to budeme mít stejně, protože zelený věnec byl krásnou dekorací i po odstřihání všech perníčků. 

 

 

Tipy, čím naplnit kalendář

V duchu našeho manifestu jsem vybrala několik variant, čím kalendář naplnit, o které se s vámi ráda podělím. Samozřejmě můžete vymyslet a namalovat svoje úkoly, přesně na míru vaší rodině a bude to úplně super! Jestli se na to necítíte, můžete náplň koupit a pomoct tak podnikajícím maminkám, v téhle nelehké době... ;)

1) Naše adventní magnetky

Proč? Zobrazují tradiční adventní příběh, nad kterým si můžete s dětmi povídat. Ne každá rodina má navíc prostor pro klasický betlém - tenhle se vejde i do nejmenšího bytu, protože ho přilepíte na ledničku.

2) Adventní bojovka od Báry

Proč? Protože se nese v duchu vánočních tradic, je zábavná pro celou rodinu a strávíte při ní hezký společný čas. Letos se chystá i novinka a určitě bude dobrá!

3) Adventní puzzle 

Proč? Protože si můžete vybrat už z několika variant a každému dítku tak dát do pytlíčku vlastní obrázek. My je skládáme každý rok, i když ne jako adventní kalendář.

4) Adventní karty s rébusem

Proč? Protože máte možnost dozvědět se víc o tom, jak se Vánoce slaví v jiných zemích, u našich sousedů, nebo jinde po Evropě.

 

A ještě poslední tip je na knížky, protože bez knížek by byl život smutný. :) V obou těchto knížkách najdete 24 vánočních kapitol - Vánoce pro kočku jsou seriózními pohádkami o době, kdy andělé a svatí chodili po světě, a doporučuju je pro společné čtení. Zato Matyáše Kotrbu zvládnou školní děti samy a dost se u něj pobaví, protože tam najdou spoustu střelených nápadů na netradiční plnění adventních úkolů. ;)


 

Tak a takový bude náš advent. Tradiční, ano, zase stejný, ale přitom jiný, protože my všichni jsme se za ten rok změnili, někteří vyrostli, zmoudřeli, jiní zestárli a možná taky zmoudřeli, a přesně tak to má být. Ono to totiž ani jinak než to je, být nemůže. ;) A to platí i pro vás.

Tak ať je váš advent takový, jaký bude. Užijte si ho!

Míša



Moji milí čtenáři, mám pro vás velkou novinku. Ráda bych vám přestavila naši úplně první oficiální dlouhodobou spolupráci! :) Blog píšu už asi pět let a různé nabídky jsem dostávala průběžně. Ale zatím to nikdy nebylo od značky, se kterou bych chtěla blog trvale propojit a která sama ve své podstatě naplňuje naše "Hrajeme si jinak". Tohle motto totiž v sobě nese pro mě důležitý a neoddělitelný vzdělávací přesah a přesto, že nejsem pedagog malých dětí, snažím se tenhle přesah ve všech našich aktivitách vidět a podporovat. Baví mě děti pozorovat a nabízet jim hry a hračky, které je posouvají v jejich zatím malých světech na cestě k samostatnému životu.

A tak když mě oslovilo nakladatelství Mutabene, nemusela jsem se dlouho rozmýšlet. A to hlavně z jednoho jediného důvodu - jejich produkty známe, máme je doma a s radostí se k nim už několik let vracíme! A druhým důvodem byla paní Renata Vosen. Úžasná bytost, která spolu s manželem destičky Logico přivezla do Čech už před 20 lety, a ve vlastním nakladatelství Mutabene společně vydávají českou verzi této vzdělávací pomůcky.

 

 


A protože se jedná primárně o vzdělávací pomůcku, tak ji nabízeli především do škol a školek, odkud se pak díky zájmu dětí rozšířila i do domácností a dalších zařízení, jako jsou třeba logopedické kliniky. U nás už několik let úspěšně plní funkci papírových kvízů, křížovek a bludišť. Práce s tabulkou je pro děti zábavná a systém barevných puntíků je originální a naplno zaměstná jejich mozečky! Jsem ráda, že jsou tabulky čistě mechanické, nepotřebujete nic nabíjet, nesvítí jim displej do očí a tabulku můžete snadno vzít s sebou i na cesty. 

Jak tabulky fungují?

Základem jsou plastové tabulky s barevnými posuvnými knoflíky. Pro nejmladší děti (už od tří let) je určena modrá tabulka Logico Primo se šesti barvami a pro předškolní a školní děti (ca od pěti let) tabulka Logico Piccolo s deseti barevnými knoflíky. A k těmto základním tabulkám dokupujete podle zájmů a potřeb vašeho dítěte sady tematických karet. Za 20 let existence české verze už jich v nakladatelství Mutabene vyšla pěkná řádka, takže si určitě vyberete.

 

 

A princip hry je velmi jednoduchý a to je na tom to krásné. Knoflíčky jsou zaparkované v tabulce dole, kde každý má své místo, takže nijak nerachtají ani neutíkají. Do tabulky vložíte vybranou kartu, se kterou chcete hrát a necháte se vést... U každé karty je vždy položena základní otázka, např. "Ze které látky bylo ušito které tričko?" Jak je vidět na obrázku, každé tričko je jiné a každé visí na barevném puntíku. Děti mají za úkol přiřadit stejný barevný knoflík, jako je u trička, k látce po pravé straně tabulky. Takže když triko se širokými vodorovnými pruhy visí na červeném puntíčku, děti musí přivézt červený posuvný knoflík k látce se širokými pruhy, která je vpravo úplně nahoře. 


 

A když takhle postupně spárují všechna trička se správnou látkou, přijde to, s čím by mělo umět pracovat každé dítko a co je velmi náročné pro nejednoho dospělého! A to práce s chybou :) Děti mají často tendenci při řešení úkolů ptát se dospělých, jestli to mají dobře. Je to logické, protože jsou tak pořád vychovávány... Tak tady je trénink i pro dospěláky! Nechte je vyluštit tabulku samotné, protože pak mají možnost zažít to kouzlo a uspokojení, nebo prozření a pochopení, když kartičku otočí a tam se jim zobrazí správné odpovědi. Samy si tak můžou zkontrolovat, jestli mají všechno správně, nebo kde udělaly chybu. Samy (nebo spolu s vámi) ji mohou propátrat a pochopit proč chybovaly, nebo si svůj postup obhájit.  



Ještě lépe to vysvětlují samotní autoři na svých stránkách:



V jedné sadě je 16 kartiček, které procvičují danou problematiku od jednoduchých úkolů pro tříleté děti, až po obtížnější, které mohou trénovat i mladší školáci. Všechny kartičky najdete na stránce www.mutabene.cz a postupně vám je budu i já představovat na našem Facebooku a Instagramu.

Líbí se mi, že destičky a kartičky je možné využít nejen samotné, ale i jako podpůrnou hru pro další vzdělávání a hraní s dětmi. Ať už je to trénink logopedie, základní matematika, čtení nebo třeba barvy s prcky - destičky se dají propojit s dalšími materiály, které už máte doma a volně mezi nimi přecházet a trénovat třeba jen jednu konkrétní věc. Dají se používat v kombinaci s knížkami nebo figurkami, se stavebnicemi, zkrátka jako další doplněk při poznávání velkého světa malýma očima.

 


Na tuhle spolupráci se moc těším! Pro vás to znamená, že vám budu pravidelně představovat nové sady kartiček a ukazovat, jak je můžete použít jako doplněk pro další vzdělávání vašich dětí. Ať už jste paní učitelky, nebo maminky, myslím, že tyhle tipy se vám budou líbit. ;) Tak sledujte náš Facebook a Instagram, kde vám v týdnu představím první sadu kartiček a myslím, že byste si na Instagramu mohli odhlasovat, která to bude.

Vaše Míša

 



Ana, ano, škola je velká věc. Někteří rodiče se dojímají a bojí, jiní se těší, až budou děcka konečně na pár hodin z domu. U nás nastupuje prostřední holčička, citlivá duše a bude znát jen jednoho kamaráda ze školky. Ale jde do školy, kam chodí i velkej brácha a škola je to malá, paní učitelka hodná, tak věřím, že to všichni zvládneme.

Tenhle článek bude ale čistě o praktických věcech - takový náš nákupní seznam - co jsme dostali jsme ve škole a možná něco navíc z naší zkušenosti ;)


1) Aktovka 

Aktovku jsme kupovali už v červnu. Vybírejte pro prvňáky co nejlehčí (ty mají kolem 900 g) s pevnými zády a kvalitními, nastavitelnými ramenními popruhy. My jsme nakonec vybrali u Bagmaster, ale syn má Topgal, ještě nám byla doporučována značka Ergobag. Pro kluka vyberete myslím celkem snadno, ale pro holčičky, co nemají rády růžovou a princezny moc hezkých motivů na výběr neměli... Nakonec jsme pořídili tyrkysového mandala-motýla, se spoustou kapes, tak uvidíme, jak bude praktická.

A mám pro vás jeden tip - pokud nechcete, nebo nemůžete investovat do nové aktovky moc peněz, zkuste bazary, kde najdete parádní kousky! Naše radnice na Praze 6 vybírá také každý rok použité aktovky a nabízí je zdarma dál (nejen) rodinám v nouzi. Tak se poptejte ve svém okolí, aktovka je ten největší výdaj, když nepočítám kroužky a jídelnu, ale je spousta možností, jak pořídit pěknou a nezruinovat se ;)

  • Co do aktovky: desky na sešity (my máme A4 i A5, záleží kolik sešitů a pracovních sešitů budou muset děti nosit domů), obaly na sešity (5x A5 - my máme navíc jeden barevný A5 na žákovskou knížku, aby byla snadno rozlišitelná, 1x A4, 1x A6 na notýsek), učebnice, sešity a pracovní sešity (u nás kupuje škola, my pak proplácíme výslednou částku)
  • svačinové boxy a lahve na pití (tady pořád ještě testujeme, vyzkoušeli jsme různé velikosti a systémy nakonec mi přišel nejlepší boxík z Kauflandu za pár korun a zdravou lahev už jsme taky opustili, teď má syn Camelbak. Zkoušejte, co vám bude vyhovovat. Zohledněte při výběru jaké svačiny a jak velké budete dětem dávat)

 

2) Penál 

Často můžete pořídit penál, aktovku a dokonce i desky na sešity ve stejném designu. Penál pro prvňáka se nám osvědčil jednopatrový rozkládací. Když má penál více pater, děti si nepamatují, ve kterém mají pastelky a ve kterém nůžky a než všechny zipy vyzkouší, může to trvat věčnost. :) Syn má od třetí třídy jen pouzdro, takovou hrabárnu, už to zvládá, ale pro prvňáčky taky nedoporučuju. Lepší když mají alespoň v penále systém a řád, můžou se pak lépe soustředit na zadanou práci.

  • Co do penálu (náš seznam ze školy): 3x měkká ořezaná tužka (tvrdost 1-2), měkká guma, pastelky (základní barvy, ideálně měkké, trojhranné a tlusté - dobře se drží a rychleji se s nimi vybarvuje), nůžky s kulatým hrotem (doporučuju vyzkoušet v obchodě, jestli opravdu stříhají, jsou ostré a nepovolují se, mně pro děti vyhovují také nůžky, které mají jedno úchopové oko větší pro lepší držení, pozor také na výběr nůžek pro leváky!), 1x tyčinkové lepidlo malinké (děti u nás v 1. třídě pořád něco lepí, takže lepidla byla velká spotřeba. Fajn jsou zabarvovací lepidla, kde dítě vidí, jakou plochu už natřelo - já kupuju malinký fialový Herkules). 
  • Pero - děti začínají psát perem až kolem Vánoc, takže času dost. Já jsem synovi v první třídě pořídila nejprve klasické bombičkové pero, ale postupně přešel, jako většina spolužáků na kuličkové a gumovací Pilot. Dcerka ještě pero nemá.

 

3) Kufřík na výtvarné potřeby

Ne v každé škole používají děti kufříky, někde máte možná kapsáře, nebo má paní učitelka nějaké společné místo na společný výtvarný materiál. My máme kufříky s touhle výbavou:

  • Pracovní zástěra (já dávám dětem staré velké dospělácké triko, zatím se to osvědčilo), igelit na lavici (koupíte ho v papírnictví, ale můžete stejně tak rozstřihnout velkou pevnou igelitu po straně a dole a získáte velký idelit), obyčejná černá fixa (používají namísto tuše), voskovky, vodovky (my mám letos speciální doporučení na Anilinky, ano mají krásné syté barvy, ale taky se hůř umývají a perou, pozor některé vodovky mají barvy tak světlé, že s nimi v podstatě nejde malovat), tempery (6 barev), paleta, 3x štětec (kulatý střední a tenký, velký plochý, já kupuju štětce ráda v Ikea, mají tam i hezké tempery v tubě - ty nejsou do školního kufříku moc praktické, ale doporučuju na doma), kelímek (klidně od margarinu, aby se jen tak nepřeklopil, dají se i koupit kelímky s víčkem, které se nevylijí), savý hadřík (třeba kus staré látkové plenky, nebo utěrky na nádobí), větší tuhé lepidlo v tyčince

 

4) Pytel na tělocvik

Osvědčil se nám pytel se stahovacím otvorem, z igelitek a tašek se dětem věci trousí a ztrácejí. Na tělocvik obyčejné tepláky/kraťasy, triko a boty s bílou podrážkou do tělocvičny, případně tenisky na ven.

5) Přezůvky 

Děti nosí, co jsem si všimla, ve škole pantofle nebo crocsy. Nedávejte dětem uzavřené bačkory, ve kterých noha celý den nevětrá.

6) Zámek na skříňku

U nás ve škole má každé dítě v šatně svoji skříňku, kterou si zamyká. Nemusí to tak být všude. My máme doporučeno mít pro prvňáčky zámek se třemi klíčky - jeden nosí na krku, jeden má u sebe paní učitelka a jeden je doma jako náhradní, kdyby se ten první ztratil. 

 

 

7) Další výdaje

Čip na obědy - u nás stojí samotný čip asi 130,- Kč, dítě ho pak má celou dobu školní docházky. Většinou ho děti nosí na krku na klíčence spolu s klíčkem od šatny. 

Papírové kapesníky do lavice - to mi přijde jako dobrý a praktický nápad, každé dítě má v lavice svoji krabičku s vytahovacími kapesníčky a používá ji dle potřeby, na smrkání, na kaňky, při svačině nebo výtvarce. Doporučuju v koupit v DM, mají tam jeden druh, který je nižší a hezky pasuje do lavice.

Štítky se jménem - doporučuju všechno prvňákům podepisovat, ať už fixou za krk jako za nás, nebo existují firmy, které vám natisknou hezké samolepicí štítky, které můžete použít na cokoliv. My používáme štítky od Happy Label už tři roky a pořád drží - výhoda je, že štítek nalepíte na cokoliv, na aktovku, penál, desky, boty, lahev na pití...  

Kouzelný všiváček - možná se teď smějete, ale jestli děti odněkud donesou vši, bude to s velikou pravděpodobností škola! A jediné, co na vši funguje, je vyčesávat, vyčesávat a vyčesávat. My máme všiváček ze stránky Bezvsi.cz a je hustý, má speciální zářezy na jednotlivých trnech, takže opravdu pročeše i jemné vlásky... Tak to jen pro pořádek 😀

A to je asi všechno! Není toho málo. Kornouty na první školní den nekupuju. Mobily do první třídy taky ne, syn dostal tenkrát k Vánocům své první hodinky. Telefon měl až od Vánoc třetí třídy.

Jestli vás napadá něco, co jsem zapomněla zmínit, napište mi, ráda seznam doplním.

Přeju vám všem (rodičům i dětem) vykročení pravou, ať jsou děti zvídavé, paní učitelky moderní a ať nám ty školy zas hned nezavřou...


Míša


Na začátku léta se splnil našim dětem dlouho odkládaný sen. Vyrazili jsme na prázdniny s karavanem. A i když naše cesta trvala jen čtyři dny, zážitků máme spousty! Jedním z nich bylo i natáčení a focení se Zuzkou Havlínovou a výsledek její práce (a naše xichtíky) můžete vidět i na stránkách www.prazdninyskaravanem.cz.

Ještě koncem školního roku, jsme si plánovali, co bychom chtěli zažít - každý přihodil něco a děti pak plakát doplnily kresbičkami. Teď už máme dobrou půlkou odškrtanou, ale karavan je rozhodně pořád na TOP příčce. Napíšu vám pár základních rad, pokud třeba taky přemýšlíte, že byste vyrazili na vaše poprvé. ;)


KDE KARAVAN PŮJČIT

Půjčení je rozhodně nejjednodušší způsob, jak si takové cestování vyzkoušet. Pokud nemáte v okolí známé, kteří karavan vlastní, nezbyde vám, než se obrátit na půjčovny, kterých je už dneska spousta. My jsme si půjčili karavan tady (KLIK). Je idální pro čtyřčlennou rodinu, veliký, prostorný a s celkem luxusním vybavením. Nás jelo pět, na spaní super, protože vzadu se dá rozložit prostorné letiště přes celou šířku auta. Na jízdu bylo trošku komplikované páté sedadlo do protisměru, které zbylo kvůli bezpečnostnímu pásu na mě, protože tam nešly přidělat dětské autosedačky. Jestli se vám ale nedělá pozpátku zle, tak jste v pohodě 😀


CENA

Až budete hledat a porovnávat, dejte si pozor na dvě věci:
1) Jak dlouho můžete karavan mít - někdo počítá víkend od pátku do neděle jako tři dny, někde můžete za cenu tří dní vrátit auto až v pondělí... Zkrátka ujistěte se, že víte, za co platíte, jestli dny, nebo i noci (které jsou v karavanu teprve tím prima zážitkem).
2) Porovnejte si velikost auta a jeho vybavení. Naše auto mělo všechno, na co jsme si pomysleli - od super pohodlných matrací, přes klimatizaci a satelit až po stolek se židličkami a venkovním grilem. Vybavenou kuchyňku a jídelní sady s protiskluzovou úpravu jsme taky velice ocenili.

Počítejte také s vratnou kaucí. Pokud míříte za hranice, je fajn si předem zjistit taky cenu paliva a podle toho naplánovat, kde budete tankovat, aby se vám cesta zbytečně neprodražila.


KAM JET A KDE NOCOVAT

Jet můžete všude tam, kam vás vaše toulavé boty a prst na mapě povede. Je potřeba hlídat si na silnicích povolenou výšku a šířku, abyste se nezasekli někde pod mostem, nebo v garážích v nákupáku... Počítejte s tím, že po okresních silnicích nepojedete moc rychle. Volte proto pro začátek i kratší přejezdy, zvlášť jestli máte menší děti. My jsme si udělali jen okruh kolem Máchova jezera a nakoukli do skal v Českém ráji. I za humny je to totiž krásné.
Nocovat můžete buď v kempu, nebo po domluvě na soukromém pozemku. Všechny pozemky v Čechách někomu patří a neměli byste nikde nocovat bez vědomí majitele. Tak pozor, aby vás uprostřed noci nečekalo nemilé překvapení. Můžete ale zaparkovat třeba u kamarádů za plotem, nebo si vybrat pěkné místo v aplikaci Bezkempu a zaplatit za noc drobný poplatek s jistotou, že vás nikdo nevyhodí. (pokud se chystáte mimo naši zemi, tak podobné služby nabízí aplikace park4night). Místa jsou to buď úplně opuštěná, většinou mají ohniště, kde si můžete opéct večeři, ale najdete i místa na nocování na louce vedle rodinného domu, kde vám paní domácí nabídne točené pivo a dětem trampolínu.


JAK SE S KARAVANEM CHOVAT

Jsme úplní začátečníci, ale i tak se chováme hlavně ohleduplně k přírodě. Nocovali jsme na domluvených místech a ráno po sobě pečlivě uklidili - hlavně odpadky jsme si vždycky odvezli s sebou. V obytném autě jsme měli dvě nazávislé nádrže na odpadní vodu - jednu ze sprchy a dřezu, která byla ekologická a může se vypouštět i do přírody. A pak z toalety, kam se přidává chemické rozpouštědlo a tuhle je potřeba vylívat do kanalizace, na benzínce nebo v kempu by měla tahle možnost být. Stejně tak je potřeba doplňovat čistou vodu, takže zastavit se občas v kempu je fajn.


JAK TO VYPADÁ UVNITŘ?

Nás bylo v autě pět. Lůžka jsou nad kabinou řidiče - tam spaly starší děti, lůžko jde zajistit ochrannou sítí, takže nehrozilo, že by spadly. A potom v zadní části auta je lůžko u každého okýnka a možnost přídavného roštu, který umí tyto dvě lůžka propojit na jedno velké letiště. Takže tam jsme se pohodlně vyspali ve třech. Ležíte na úrovni zadních okýnek, což je nádhera - pozorujete krajinu, zvířata, vidíte srnky a zajíce, jak se nerušeně pasou 💚


A když jeden den pršelo, děti se válely do 10.00 a koukaly na telku ze satelitu.


V zadní části jsou kromě postelí také skříňky, toaleta a sprcha. Fajn tip je mít věci zbalené v taškách a ne v kufrech - oblečení si přendáte do skříněk a prázdné kufry byste neměli kam dát, tašku jednoduše složíte a nezabírá žádné místo. To bylo nejzásadnější - udržet pořádek a vracet věci ihned na své místo.


CO BUDEME JÍST?

Cokoliv chcete. K dispozici je lednice s mrazákem a plynová bomba - my jsme měli tři plotýnky, což je celkem luxusní vaření. Ale zas komu by se chtělo místo courání po venku vařit. Takže my jsme měli jednou něco na ohýnku, jednou nové brambory na loupačku se solí a lučinou, jednou jsme vytáhli gril, jednou myslím těstoviny s červenou omáčkou, to jsem se rozšoupla. Někde jsme si něco koupili a vždycky jsme jedli venku u stolečku nebo na odpočívadel, nebo na zemi, ale venku, a to je prostě to nejlepší. Že všechno děláte venku. Ale na druhou stranu dvě noci byla strašná bouřka a to jsme byli moc rádi za střechu nad hlavou a že ráno nemusíme skládat v dešti mokrý stan... Takže asi tak. Karavan je pro mě zkrátka ideální kombinace hvězd nad hlavou a pohodlné postele 😀


Ještě pár fotek, protože jsou bájo. A krásné léto přeju, ať už s karavanem, pod stanem, v lese nebo ve městě, buďte spolu a hodně tancujte a zpívejte.




Díky www.prazdninyskaravanem.cz, že jsme si to mohli vyzkoušet. 💛

Míša


Prázdniny se rozjíždí a po čtyřech měsících doma s dětmi už mi pomalu dochází energie i nápady na další akce. Máte to podobně? Naštěstí léto je doba, kdy jsme většinu času venku. Odjedeme z Prahy a trávíme prázdniny na chalupě, nebo na cestách po naší krásné zemi. Ale i tak jsem nachystala pro naše děti (a pro celou rodinu) takovou malou "nakopávací hru", ve které si můžou vyzkoušet poznávat přírodu všemi smysly. A když už jsem dělala šifry pro naše děti, rozhodla jsem se nabídnout je i vám. Třeba se budou hodit.


Tajná abeceda

Základem hry je tajná abeceda, neboli písmenka začarovaná do zvířátek. Tuhle abecedu si můžete stáhnout přímo tady.
Každé pondělí až do konce prázdnin vyvěsím na Facebooku a Instagramu zašifrované téma hraní pro daný týden. Témata jsou velice obecná a budete si je moct všichni vyluštit sami, tak je nebudu předem prozrazovat. Na dané téma si pak můžete zkusit vymyslet vlastní aktivity a já budu taky přidávat inspiraci od nás. Cílem celé téhle akce je zpestřit nám (a i vám, když se zapojíte) pobyt venku, zkusit vymyslet nové hry a vnímat přírodu nejen očima.

Pracovní listy

Zároveň jsem pro naše děti vytvořila 7 pracovních listů, kde si k daným tématům vyluští šifrovanou říkanku, která může ještě podpořit jejich fantazii.


 Po vyluštění tématu nebo říkanky doporučuji svolat rodinnou radu a společně si o tom popovídat. Klidně v autě nebo večer před spaním, protože víc hlav víc ví a taky víc vymyslí. Společné plánování a snění je super prostředek na utužení vztahů. ;)


Na každém listu je prostor pro vaše nápady a pak taky okýnko na zakreslení nebo zapsání toho, jak jste výzvu skutečně realizovali. Plány si pak můžete uschovat na později, je fajn mít je pohromadě. A abyste v tom nebyli tak úplně sami, v souboru je i jedna stránka úplně plná tipů od nás, jak můžete výzvy plnit. Další inspirace bude přibývat spolu se zveřejňováním tímat na Facebooku a Instagramu.  


Splněnou výzvu si můžou děti orazítkovat nebo označit třeba smajlíkem podle toho, jak se jim líbila, nebo jak se vám podařilo ji naplnit. Prostor pro razítko je v pravém horním rohu stránky.
Na táboře nebo ve skupince více dětí můžete připravené kolečko použít třeba pro vaše kontrolní razítko a za několik splněných výzev vyhlásit drobnou odměnu.


 Kromě sedmi pracovních listů jsou součástí souboru i dva archy začarovaných písmenek, takže si je děti mohou samy stříhat a lepit z nich tajná slova. Nebo je můžete použít pro váš vlastní osobní vzkaz - co takhle zašifrovat dětem cíl výletu, který vás čeká?


 Soubor nabízím ke stažení na našem e-shopu za poplatek 40,- Kč. Po uhrazení vám automaticky přijde do e-mailu a zůstane vám už navždy - můžete ho vytisknout kolikrát potřebujete (pokud máte víc dětí, nebo ho využít třeba na táboře pro celou skupinku), můžete ho za pár let použít znovu s dětmi, které jsou teď ještě maličké, nebo si můžete tisknout jen archy s písmenky a nechat děti tvořit vlastní šifry.


Tyhle pracovní listy rozhodně nejsou promyšlenou bojovkou, kterou dětem dáte a vaše úloha tím končí. Mým cílem je probudit zvědavost a zájem i u rodičů, nebo prarodičů, které se nebojte zapojit do hry. Kdy naposledy chodila babička bosky, nebo zkoušela zpívat s ozvěnou? Zapojte i prarodiče, jestli u nich budete trávit část léta do plánování výzev. A naopak - nechte děti pomáhat na zahrádce kopat brambory, ať cítí zemi pod rukama... Propojte se.


Ať už budete luštit jen naše týdenní témata, nebo si koupíte pracovní listy, budu ráda, když nám napíšete, jak se vám daří výzvy plnit. Můžete to udělat tady na blogu, nebo klidně na sociálních sítích u našich fotek, nebo označením vlastních fotek hashtagem #tajnaabeceda.

Tak a já už vám přeju krásné léto a budu se těšit, na vaše komentáře


Míša


Dneska je 8. května. Den, kdy skončila válka v Evropě. Ve světě se ještě do září bojovalo až do září, kdy americké atomové bomby přiměly i Japonsko ke kapitulaci... Je důležité o tom s dětmi mluvit. Protože jen tak můžeme zabránit tomu, aby se historie opakovala.




KDO NEZNÁ SVOJI MINULOST, JE ODSOUZEN K JEJÍMU OPAKOVÁNÍ.
/George Santayana/

 1) Předškolní děti

 I malým dětem můžete vyprávět o válce, o bojích, zbraních, říct jim svůj názor... My jsme se letos poprvé s třeťákem pustili do hlubšího vyprávění skutečných dějinných událostí. Sami víte nejlíp, co už vaše děti vědí a co jsou schopné pochopit. Pro malé děti je historie příliš abstraktní, nechápou letopočty, ztrácí se v souvislostech, je to pro ně všechno strašně dávno. Ale můžete jim vyprávět příběhy o tom, jak byla (pra)babička malá a co se dělo, když se narodila, nebo byla v jejich věku.
Můžete prohlížet staré fotky, navštívit památník u vás ve městě, nebo si přečíst nějakou knížku. Já mám moc ráda tuhle:


Děj se odehrává v Budapešti. Je to pohádka sepsaná podle skutečného příběhu, kdy zmrzlinář zachránil několik Židů tím, že je schoval ve svém obchůdku. Předloni jsme v Budapšti s dětmi byli. Tak prohlížíme fotky, povídáme, vzpomínáme.


2) Školní děti

S dětmi, které už trošku rozumí tomu, jak se státy řídí, jak spolu kominukují a jak jde časová osa, můžete udělat plakát nejdůležitějších událostí. My jsme si nejprve pustili krátké filmy Dějiny udatného národa českého - kapitoly Mnichov, Druhá světová válka, Protektorát a Osvobození. Je to asi pro trochu starší děti než devítileté, takže jsem hodně zastavovala a vysvětlovala pojmy. Ale pro starší děti najdete pod každým dílem i pracovní listy a další úkoly - určitě koukněte.


Na dokumenty s námi koukala i předškolačka, takže se pak chtěla zapojit i do tvorby plakátu. Děti si tam zanesly všechno, co se dozvěděly a zapamatovaly. Letopočet, začátek války, důležité osobnosti, vlajky několika zástupců států, které proti sobě bojovaly, atentát a cestu k osvobození.


Plakát visí na zdi u pracovního stolu a pár dní ho tam necháme... Nebo možná do září, kdy je oficiální konec celé války při kapitulaci Japonska. Tady ho máte pro inspiraci:


 A když jsme viděli ve filmech ty tanky, vzpomněly si děti na Muzeum vojenské techniky, které jsme navštívili vloni ve Slovinsku. Zastavili jsme tam vlastně úplně neplánovaně, když jsme viděli cedule u cesty. Nachází se ve městě Pivka, kousek od Postojny, je to přímo cestou do Chorvatska a jestli máte starší děti určitě doporučuju se tam zastavit (až bude zase dovoleno někam jezdit...).


Stoupnout is na tank a podívat se do něj... Stát před namířenou hlavní... být na pár metrů od vražedné rakety... Držet opravdickou zbraň... Byl to silný zážitek pro všechny...


Areál je opravdu veliký - několik pater vnitřní expozice, pak venkovní - letadla, vlaky...


 A ještě jeden velký hangár s modernější technikou - vrtulníky, letadla, tanky, ponorka...


V tomhle hangáru je pak o patro výš expozice s názvem "Cesta Slovinska ke svobodě". Děti to moc nebavilo, ale my bychom si tam rádi početli a prohlídli víc. Je to dlouhá černá chodba, kterou procházíte a historie se vám odehrává přímo před očima - na exponátech, videích, plánech... Projdete tak celou Jugoslávskou epochu až ke svobodnému Slovinsku.


 Takže my dnes vzpomínáme nejen na konec světové války, na všechny vojáky, oběti a pozůstalé, ale i na naše velké cesty, na které snad zase brzy budeme moci vyrazit... 

A teď jdeme pro šeříky do vázy.

Míša 


Jaro 2020 už bude navždycky zapsané jako to, kdy byly zavřené školy. Snad nejdéle v historii se všechny děti učí doma. Ať se nám to líbí nebo ne, neuděláme s tím nic a nezbývá než se s tím popasovat, jak nejlépe umíme. Osobně si myslím, že se všichni naučíme daleko víc...

Kdybyste chtěli, můžu vám někdy příště napsat, co jsme se naučili my, ale o tom to dneska není. Dneska je to o dětech, které nemohly k zápisu do první třídy.

Když jsme byli u zápisu poprvé (před třemi lety), tak mě to vlastně trochu zklamalo. Zklamal mě přístup paní učitelky, která:
  •  má přece pravdu, 
  •  potřebuje teď odbýt ty pracovní listy, 
  •  nemá čas, abyste jí cokoliv řekli, protože ona to stejně ví líp...
Můžete hledat sebelepší školu, ale nakonec je první stupeň vždycky jen o osobnosti té jedné paní učitelky, kterou mají jako třídní. My jsme nakonec měli štěstí a naše paní učitelka (jiná než u zápisu) byla moc fajn. Náš první zápis najdete tady.

ZÁPIS JAKO RITUÁL

Přesto si myslím, že zápis je určitý rituál, který děti potřebují. Je to oficiální uznání, že už jsou velcí. A jestli vás mrzí, že vaše děti tenhle rituál nemohly mít, máte právě teď jedinečnou šanci vzít je k zápisu, který bude jen a jen pro ně. Ono totiž, co si budeme povídat, když děti vezmete do školy, mezi cizí lidi, kteří po nich něco chtějí, pro některé to vůbec nemusí být ten báječný zážitek, ale pěkný stres... Připravte jim zápis na míru a s oslavou, která je potěší.

ZÁPIS NA MÍRU

Vy, rodiče, znáte své dítko úplně nejlíp! Víte, co mu udělá radost. Jestli rádo vyplňuje pracovní listy, jestli už umí písmenka, jestli se rádo předvádí, nebo je nejšťastnější venku, kde vyleze na strom a poznává brouky. Připravte mu takové úkoly, u kterých se bude cítit dobře, u kterých bude mít pocit, že toho už opravdu hodně umí a že jste i vy na něj hrdí. Připravte taky něco na památku - diplom, šerpu, knížku s věnováním, nebo třeba zmrzlinu. A klidně pozvěte celou rodinu, zapojte je, užijte si to!


Jak to bylo u nás

Zápis jsme si udělali na chalupě, venku jen s přírodními materiály. Jako učitele jsme zapojili babičku, tetu, bráchu i dědu - ředitele. A protože malinký brácha půjde po prázdninách do školky, chtěl taky zápis - takže se zapojil podle svých možností. Napíšu vám naše úkoly a pár dalších tipů, a na konci článku najdete odkazy, kde se můžete taky inspirovat pro domácí zápis. Zvolte klidně míň aktivit, stačí 15-20 minut, ať to děti baví.

1) Představení - děti by měly znát celé své jméno a adresu, kde bydlí. Můžete taky poprosit o krátkou básničku nebo písničku. Představte se i vy, pokud hrajete někoho ze školy a řekněte dětem, jak to bude celé probíhat, co je čeká.
2) Stanoviště logického a předmatematického myšlení  
  • děti měly za úkoly seřadit klacíky od nejmenšího po největší
  • najít dvojice v košíčku s přírodninami
  • sestavit z třísek dva geometrické tvary a pojmenovat je - tady Dodo vyšvihla obrazec, chvíli počítala a prohlásil šestiúhelník! No tak jo :)

Další tipy:  počítání předmětů, hledání souvislostí v přírodě, hledání dvojice, hledání tvarů, srovnávání větší-menší...

3) Stanoviště jazykových dovedností
  • Tady měly děti za úkoly hledat v okolí předměty podle písmen v nápisu ŠKOLA - š jako šiška, k jako květina... Duhá část úkolu bylo vytleskat a spočítat slabiky v jednotlivých slovech.

Další tipy: pojmenovávání předmětů, barev, levopravá orientace, pokud máte logopedická cvičení, klidně zařaďte i do zápisu. Grafomotorika, úchop tužky, poslech, první písmenko, poslední písmenko... Rozdíly mezi předměty - velký-malý, tvrdý-měkký, krátký-dlouhý...

4) Stanoviště fyzické zdatnosti
To měl na starost velkej brácha v roli tělocvikáře a nedal jim nic zadarmo.
  • Připravil překážkovou dráhu - prolézt pneumatiku, přelézt/přeskočit židličky, prolézt látkový tunel, přejít houpací prkno...
  • A pak jízdu na odrážedle a běh se zátěží, aby si zvykali na těžkou aktovku :)

5) Pasování
Velké finále - děda (v roli pana ředitele) dětem pogratuloval, že všechno splnily a mohou nastoupit do první třídy školy a školky.


Naštěstí jsem prozíravě zabalila dárečky trojmo, takže všichni si za odvedenou práci mohli užít překvapení v podobě látkových tašek, které si mohli hned pomalova.

A každý dostal taky knížku podle svého gusta :) 

Všechny tři jsou skvělé a doporučuju je pro:
1) Děti od cca 9 let, které baví matika, logické hádanky a počítače. Začátek je celý jen o trénování "počítačového myšlení" - s papírem, tužkou a nad knížkou. PROGRAMUJ
2) Děti od cca 5 let, které se nezaleknou smutného, dojemného příběhu se šťastným koncem a spoustou moudrosti na cestě. GERDA
3) Děti od cca 2 let, které už pohltil fekální humor. Tady se dozvědí, co že to hovínko vlastně je, kdo a proč ho dělá a k čemu může být užitečné ;) CO JE TO HOVÍNKO


Kde můžete najít další inspiraci pro váš domácí zápis, ale i spoustu tipů na aktivity s předškoláky:
1) Jděte ven - stránky, které by vás určitě neměly minout, pokud máte malé děti. Proklikejte je křížem krážem, najdete tam informace o tom, jak se ven obléct, co tam dělat, jak se zabavit s jedním dítětem i ve skupince. Navazují na ně stránky Učíme se venku, které nabízí školám, ale i domškolákům inspiraci na zvládnutí učiva mimo školní budovu.
2) Veselá chaloupka - na tomhle odkazu najdete 30 hezkých pracovních listů a aktivit vytvořených speciálně pro tuhle koronasituaci, kdy předškoláci nemůžou do školky. Jsou tam úkoly ze všech oblastí vývoje, které jsou pro děti před nástupem do školy důležité. Můžete to pojmout jako měsíční trénink, za který vás čeká závěrečný diplom. A nebo si vyzobnout jen pár úkolů pro váš domácí zápis.
3) iSophi - tohle je skvělý průvodce pro všechny rodiče, kteří si třeba nejsou jisti, jestli je jejich dítko na školu připravené. V současné situaci mohlo být pro mnohé z vás komplikované ne jenom komunikovat s vybranou školou, ale také se rušila vyšetření v pedagogicko-psychologických poradnách. Tady si uděláte jednoduchý test - jak je na tom dítě z vašeho pohledu. A to úplně nejlepší je na konci, kde vám vyjede zdarma přehled aktivit, které jsou zaměřené na jednotlivé oblastní vývoje fyzického i psychického. Je to komplexní program pro rodiče i pro školky, vyvinutý ped.-psych. poradnou - pro školky mají moc pěkně zpracovanou diagnostiku předškolních dětí, doporučuju všem paním učitelkám. ;)



Dalším rituálem může být třeba společný nákup školní tašky, penálu a pomůcek. Určitě svým předškoláčkům teď věnujte pozornost a dejte jim najevo, že už jsou velcí - můžete jim třeba dát víc důvěry, nechat je dělat samostatně to, po čem touží nebo prodloužit večerku...

Přeju vám, ať si konec školkového věku báječně užijete a oslavíte tenhle velký životní zlom podle vašich rodinných tradic.

Vaše Míša



Předchozí článekStarší příspěvky Domů