Pátým dílem seriálu se konečně dostávám k popisu jednotlivých míst, která jsme navštívili - už bylo na čase! Prázdniny jsou tu a třeba i vás inspiruje náš výlet vyrazit letos na dovolenou trochu jinak. Nehonit se, zpomalit a jít třeba v Rakousku namísto drahého aquaparku se spoustou atrakcí jen tak do lesa. Že to můžete i v Čechách? Jo.

Ale pěkně od začátku. S celou cestou jsme počítali na měsíc, ale bydlení jsme měli předem zamluvené jen na prvních 14 dní, první tři Airbnb byty - Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko. Byli jsme připraveni plány kdykoliv změnit, jet dál na jih, udělat ohruh, nebo se i vrátit, kdyby k tomu byly důvody... S malými dětmi nikdy nevíte! A je pravda, že jsme si na společný cestovní režim museli zvyknout a najít systém, jak to přežít v pohodě.


Rakousko - 16.-18. září 2018

Vyrazili jsme nad ránem - asi ve tři hodiny v noci jsme přenesli spící děti do po střechu naloženého auta a vyrazili směr Rakousko. Cíl byl městečko Tauplitz, jeli jsme z Prahy přes České Budějovice a před sedmou ranní jsme zastavili v městečku Liezen na snídani a procházku. Děti jsme oblíkli do softshellu, protože v horách byla už zima (bylo 16. září). Liezen je malé podhorské městečko, kde v centru mají louky. Potkali jsme jich několik, byly ohraničené a všude byly cedulky, že jsou to květinové louky, aby včelky a ostatní hmyz měl co jíst! To mi přišlo krásný a vím, že letos se o to pokouší i mnohá místa v ČR.


Ubytování jsme měli zamluvené ve vesničce Tauplitz - je to tahle budova. Jak jsme později zjistili, je to bývalý hotel a dnes si tu lidé pronajímají byty (i Češi) a nabízejí je na Airbnb, nebo sem sami jezdí párkrát do roka na dovolenou. Příroda v okolí je nádherná. A v zimě se tady určitě dobře lyžuje!
Součástí pronájmu byl i bazén a sauna s výhledem, toho se děti nemohly nabažit! (Více o ubytování ZDE.)


Přes den jsme ho měli sami pro sebe...


V městečku je hřiště, restaurace, pekárna a obchůdek se smíšeným zbožím. Nic z toho jsme nevyužili, protože jsme měli z domu nabeleno jídlo na celý první týden. O tom, co jsme vezli a jak jsme plánovali a taky kolik nás to stálo, si můžete přečíst TADY.


 My jsme si nejvíc užívali první dny bez školy a povinností. Třeba jsme hodinu leželi na poli a pozorovali hory, mraky, krávy... A taky jsme velice rychle přišli na to, že jediný denní spánek našeho miminka je potřeba využít doma (spí před obědem cca 90 minut) - dát si kafe, uvařit, udělat pár stránek do školy, nebo si něco vyrobit... Tenhle režim nám nakonec zůstal po celou dobu výletu a bylo to fajn. Všichni jsme věděli, co nás čeká, dokázali jsme věci rozplánovat a bylo to zkrátka v klidu. Ráno jsme chodili na malé procházky po okolí, pak spánek, vaření, škola, oběd a odpoledne velký výlet s návratem až na večeři.


V okolí Tauplitzu jsme našli krásné horské jezero Spechtenseee. Je maličké, celé se dá v pohodě obejít, na spoustě míst posedíte, děti si mohou pohrát v lese. My jsme měli štěstí a na molo zrovna přišel mladík z nedaleké restaurace chytat ryby... Nahodil, chvíli počkal a vytáhl rybku, zopakoval to třikrát a zas šel... Seděli jsme na lavičce, děti koukaly a pobíhaly kolem, okolní hory se odrážely v hladině - prostě idylka prvního výletního dne, kterou jsme si dokázali užít!!!


 V Rakousku všude myslí na děti - i kolem jezera byly cedulky s ptáky, kteří tu žijí a pak dřevěná zvířátka na louce. Jestli chcete víc tipů na Rakouské Alpy, určitě koukněte na stránky S dětmi v báglu - Jana má Alpy prochozené a dala dohromady obsáhlého průvodce pro rodiny s malými dětmi.


 A poslední den jsem se vydali pěšky k vodopádu na řece Grimming, najdete ho v mapě severovýchodně od Tauplitz. My jsme vyrazili s kočárkem, ale museli jsme ho poponášet a nakonec jsme ho nechali v lese a poslední kousek jsme nesli prcka v náručí - takže příště s nosítkem!!! Ale stálo to za to! Možná to bylo tím, že to byl náš první alpský vodopád, ale to místo se nám zdálo fakt úžasné. Ukryté v lese, nikde nikdo (bylo po sezoně, ale i tak se pak s námi střídala jiná rodina), voda průzračně čistá a strašně ledová - viz úvodní foto článku.


 Strávili jsme tu celé odpoledne, malí zkoumali kamínky, starší vodu a popadané stromy.


 Není kam spěchat. Máme před sebou měsíc na cestě...


Míša


Roadtrip 1. díl - Plány
Roadtrip 2. díl - Praktické rady
Roadtrip 3. díl - Kde jsme bydleli 
Roadtrip 4. díl - Hračky sbalené na cesty
Sbalit na měsíc do auta dva dospělé a tři děti, z toho jedno sotva roční s kočárkem, mi napoprvé zabralo celkem dost plánování. Základní info, co jsme měli s sebou si můžete přečíst v předchozím článku (ZDE). Balili jsme dost minimalisticky, s oblečením jsme se potřebovali vejít do dvou kufrů - na teplo i na zimu, na sluníčko i deště (přece jenom koncem září Alpy a koncem října Budapešť - to už žádná velká horka nejsou). Na hračky pro děti byla vyčleněná jedna krabice - tam se muselo vejít vše, včetně počítače, učení na měsíc a knížek.

*** 4 PRAVIDLA BALENÍ ***

Je dobré myslet už při balení na to, jakou dovolenou chcete a na jak dlouho jedete. Bereme v úvahu tyhle 4 oblasti:
 
1. Minimalismus - auto (kufr) není nafukovací
2. Univerzálnost - bereme věci, které se dají využít na víc různých způsobů
3. Společně strávený čas - co nás baví dělat společně?
4. Většinu času budeme venku!


Do auta jsme zvolili krabicový systém, který se ukázal být naprosto skvělý! Všechno jsme měli po ruce, přehledně rozdělené. Na krabice přišly ještě dva kufry s oblečením a kočárek. Zábavní krabice je ta vzadu uprostřed.


Největší starost jsem měla o zábavu v autě. Přece jenom to byla naše první takhle dlouhá cesta, tak jsem nevěděla, jak budou děti přejezdy zvládat. Trasa byla naplánovaná na maximálně 4 hodiny cesty. Těchto dlouhých přejezdů bylo celkem sedm. (Plán cesty je tady.) Z toho dva přejezdy děti prospaly, ostatní jsme jeli ve dne a tak, aby alespoň chvíli spal ten nejmladší.
Do auta jsme měli hodně časopisů, vodní malování, motanice, hledání rozdílů a malého detektiva. Pak taky pohádky a písničky na poslouchání z přehrávače.
Povídali jsme si, hráli slovní fotbal, počítali auta, pozorovali krajinu... Nakonec všechny cesty proběhly hladce!


Na samotný pobyt si hračky vezla jen Dodo - nabalila si kufřík od Pikle, do něj přidala dvě malé panenky, poníka a všude, kde jsme bydleli, si mohla vybalit svůj malý svět. Během měsíce jsme bydleli na sedmi různých místech (více o bydlení ZDE), pro naši holčičku bylo to stěhování nejtěžší, potřebovala nějaký pevný bod, svoji jistotu a kufřík byl to nejlepší, co jsme pro ni mohli udělat! V každém bytě si našla skříňku nebo poličku, kde mohla svoje panenky vybalit a ponořit se do hraní.


Kromě kufříku s hračkami jsme měli spoustu kreativního materiálu a velké díky za něj. Papíry, fixy, akvarelové pastelky (!), lepidlo, nůžky, samolepky a několik předpřipravených kreativních sad a taky dva staré časopisy, ze kterých vznikaly výborné koláže. To byl skvělý tah - když Kris vytáhl na hodinu učení, Dodo s námi u stolu tvořila.


 TIP PRO TVOŘIVÉ DUŠE: Až pojedete k moři, zabalte do kufru akvarelové pastelky! Určitě nebudete litovat, mají krásné syté barvy a dají se rozmývat! My jsme si je nosili i na pláž - malovali jsme s nimi na bílé oblázky i na sebe.
 S pastelkami hravě vytvoříte třeba piškvorky:


Nebo variaci na vyprávěcí kostky - pomalujete pár kamínků jednoduchými obrázky a pak losujete a vyprávíte příběh. Taky jsme si s nimi popsali kamínky celou abecedou a skládali naše jména. Nebo můžete počítat. To je výhoda toho, když se nemusíte učit v lavici - školu si uděláte zábavnou formou kdekoliv se vám to bude líbit...


 No a když chcete, aby děti chvilku odpočívaly, můžete jim malovat na záda... Nebo ony vám. :)


 Další část krabice zabraly knížky - naše, ale hlavně dětské. Doporučuju nějakou univerzální básničkovou, která se líbí všem, třeba Mistr sportu skáče z dortu, nebo my jsme měli s sebou Pohozené kšandy kamaráda Standy. No a pak každý něco pro sebe na dlouhé večery... Pro dospěláky je fajn čtečka a pro děti jsme měli v mobilu aplikaci Booko, kde je načtená spousta dětských knížek.


A to je vlastně z hraček všechno! Kufřík, taštička s výtvarnými potřebami a knihy! Věděli jsme, že většinu času budeme trávit venku, no a tam už se děti zabaví s čímkoliv! Na pláž jsme vezli ještě tyhle skvělé mističky z Agátina světa - ty byly super, protože zastaly spoustu funkcí. Dalo se s nimi nabírat písek, nabírat voda, mohlo se hrát na vaření, servírovat jídlo, nebo dělat bábovky, zmrzliny... Jsou tři, každá je jinak velká a mají v sobě různý počet dírek - nekonečná zábava!


Děti měly s sebou brýle, šnorchly a ploutve, nafukovací balon a vlastně ještě jedny plážové karty. Ty byly taky fajn, protože jsou z plastu, tedy v podstatě nezničitelné. Je to postřehová hra pro celou rodinu, takže další příležitost, jak udržet děti chvíli na dece!


Pár plážových vychytávek závěrem!

Řešili jsme opravdu každé volné místo v kufru auta, takže jsme velice ocenili výrobky od Ticket to the moon - koupila jsem jejich plážovou deku a hamaku a využili jsme oboje na maximum. Je to z tenkého a lehkého ale zároveň pevného materiálu, takže to skoro nic neváží a složí se to do malé taštičky. 


Hamaka je ze stejného materiálu jako deka, taky se složí do balíčku o velikosti ledvinky kolem pasu. Měli jsme ji nataženou na terase v bytě v Chorvatsku, kde jsem strávili nejdelší část naší cesty.


 A ještě jeden tip - plážový stan, dočetla jsme se o něm u Růženky na 3dmamblogu, že je dobré ho mít - dělá stín, chrání proti větru, můžete v něm nechat věci a nebo spát mimino. Takže za nás taky dobrá věc!


Jo a ten trik s penězma a dokladama schovanýma v plínce znáte, ne? Kvůli tomu snad budu vozit s sebou plíny, i když už nebudeme mít žádné plenkové děti!

Venku děti hračky nepotřebují, a proto to mám tak ráda! Házely si kamínky, běhaly po pobřeží, dováděly ve vodě, hledaly kraby a jiné potvůrky, nebo se vždy a všude najde nějaké hřiště... Ale nejlepší hřiště je příroda sama. Skály, stromy, kopce, voda... Co víc si přát!

Tak snad jen - na podzim znovu vyrazit...


Míša a spol.


DALŠÍ ČLÁNKY Z CESTY:

Roadtrip 1. díl - Plány
Roadtrip 2. díl - Praktické rady
Roadtrip 3. díl - Kde jsme bydleli

 

Podtitul dnešního článku, který volně navazuje na ten předchozí by mohlo být: Výhody a benefity tzv. špinavé hry (z anglického "messy play")! Budu používat termín messy play [čte se to normálně mesi plej], protože přiléhavý český ekvivalent jsem zatím nenašla.


DĚTI MAJÍ PATLÁNÍ RÁDY!
Předně je potřeba říct, že ne všechny děti se rády špiní! Pokud máte takové doma, buďte v klidu - zkrátka každé dítko je jiné. Jako se někdo bojí pavouků, tak někdo jiný potřebuje mít čisté ruce. Někdo je od malička systematik, jiný chaotik, někdo má rád auta, jiný panenky, někdo rád leze a skáče, jiný si raději čte. Zkrátka smiřte se s tím, co máte doma!
(Určitě je fajn čas od času vzít děti i do prostředí, které je pro ně nové a jiné, nabídnout jim opačnou činnost, než je pro ně typická - třeba zjistí, že už nazrál čas i pro ně.)


 Děti, které mají messy play rády, to samozřejmě dělají intuitivně, přirozeně. Neví o benefitech, výhodách a dopadech na budoucí učení, které dospělí badatelé vyzkoumali. Ale my rodiče tak máme rozumové zdůvodnění pro to, abychom děti při jejich patlavých hrátkách podpořili!

PROČ NECHAT DĚTI UŠPINIT

Messy play neznamená nutně jen nepořádek. Je to zkrátka hraní s různými materiály při zapojení více smyslů - hlavně hmatu! Takže takové hraní může být třeba i modelování nebo muchlání papíru. Zapojení barev a něčeho patlavého většinou v dětských očích pozvedne hru o level výš!


A jak takové hraní ovlivňuje náš vývoj? Každý oddíl by mohl být na samostatný obsáhlý článek, takže zatím jen pro představu:

* jemná motorika - práce s nejrůznějšími materiály nutí děti zapojovat prstíky a posilovat jejich svalstvo,
* koordinace oko-ruka - to úzce souvisí s vývojem jemné motoriky, správné a včasné vytvoření mozkových spojů na trase oko-ruka ovlivňuje naši šikovnost a zručnost (mimo jiné je velmi důležitá třeba pro nácvik psaní)
* hrubá motorika - když přesuneme naši messy play od stolu do terénu, hned budou muset děti zapojit svalstvo celého těla! Víte třeba, jak fyzicky náročné je takové skákání v kalužích, nebo bosé chození v blátě?
* koncentrace - schopnost soustředit se je jeden ze základních a podstatných požadavků pro další vzdělávání, učení se i práci. Koncentrace se daleko lépe trénuje, když se děti mohou ponořit do něčeho, co je baví, co je pro ně zajímavé - třeba bláto (přestože maminkám mnohdy vstávají vlasy hrůzou!)
* kreativita - když necháte dětem prostor pro vlastní fantazii při hraní a vyrábění, napomáháte rozvoji jejich kreativity. Děti nechtějí dělat jen to, k čemu jsou předměty a materiály určené. Nastavte si hranice a uvnitř nechte dětem svobodu. (Kdo řekl, že mřížkový koláč musí mít tvar mřížky? My na něm měli anděly, ryby a traktory!)


* jazykové dovednosti - jazyk, pohyb, pamět a myšlení je navzájem propojené. (Mimochodem taky se vám líp něco učilo, když jste si to říkali nahlas a ještě při tom chodili...?) Uvolněné svaly uvolněná hlava ;) A krom toho si děti rozšiřují slovní zásobu, když s nimi o aktivitách budete mluvit.
* rozvoj myšlení - messy play většinou není jen o splnění jednoho úkolu a hotovo. Malé děti zpočátku "jen" zkoumají, co se kam vejde nebo jaký zvuk to udělá... Ale čím jsou starší tím víc do svých her zapojují fantazii, plánování, strategie a k tomu je potřeba mít představu o tom, co se stane když..., znát příčiny a následky nebo umět něco spočítat...
 * sociální dovednosti - při zapojení více dětí (nebo i dospělých) do hry, poznávají prckové hranice své i hranice ostatních, učí se respektu a spolupráci. Jo a pod messy play se často můžou skrývat docela praktické činnosti - třeba pečení koláče o kus výš, nebo ruční mytí auta. Spousta much jednou ranou. ;)

Takže - jestli se bojíte domácího bince, což naprosto chápu, vezměte děti na pořádnou blátivou hru ven. Nebo do lesa stavět domečky. Trocha špíny nikomu neuškodí ;)

Míša


http://www.bonkido.cz/


Tahle duha krouží po internetu už nějaký ten pátek, a u nás se po Velikonocích konečně objevily Skittlesky! Jsou na tenhle pokus nejlepší, protože jejich barevná poleva je jen z cukru a potravinářského barviva - mňami...!




JAK NA POKUS
Barevné bonbony vyskládejte na talíř do kroužku - pro první seznámení s tím, co se stane, dejte barvičky tak, aby se střídaly a nebyly vedle sebe dvě stejné. Kroužek nemusí být přes celý talíř.


 Poté nalijte do prostřed kroužku vodu (rozteče se po celém talíři, to je v pořádku).


A čekejte asi 20 vteřin, než se začne něco dít...


POZOROVÁNÍ
Nejmenším dětem bude stačit ten wow efekt! Krásná duha vznikne během chvilky a ty Skittles barvičky jsou fakt krásně syté! 
  •  TIP 
Pro pozorování můžete na druhé kolo vyzkoušet rozmístit bonbonky s nějakým záměrem. Třeba použít jen žluté, červené a modré a pozorovat je, jak se barvy míchají a vznikají nové. Nebo je rozmístit tak, aby vznikl nějaký obrazec...


 Malé děti si budou určitě chtít vyzkoušet barvičky promíchat - nechte je zkoumat. Zapojení dalších smyslů, nejen zraku, rozvíjí jejich myšlení, představivost, předvídavost a spoustu dalšího (jestli vás to zajímá, nakoukněte do našeho seriálu o "messy play"). Dokážete zapojit všech 5 smyslů? Zrak, hmat, čich, chuť a sluch?


VYSVĚTLENÍ 
Se staršími dětmi (úměrně jejich věku a předchozím zkušenostem a vědomostem) si můžete povídat o tom, co se na talíři vlastně děje. Než začnete cokoliv sami vysvětlovat, zkuste to otázkami.
* Proč myslíš, že se ty barvičky uvolnily?
* Proč jedou doprostřed?
* Proč se nepomíchají?
* Co bychom mohli udělat, aby se smíchaly?
* A dalo by se to celé něčím urychlit?

Proč se to tedy děje:
Barevná poleva bonbonu je cukr + barvivo, který se ve vodě začne rozpouštět. Díky barvivu vidíme, kam molekuly rozpuštěného cukru putují. Kdybychom nechali rozpustit jen jeden bonbon, bude se barva šířei rovnoměrně kolem dokola (na rovině!). Když jsou ale bonbonky v kruhu, nebo v jiném uskupení, narazí obarvené molekuly z jednoho bonbonu na molekuly z druhého a začnou se vytlačovat. Tím se dostávají do středu v barevných pruzích a směrem do středu se jejich pohyb zároveň zrychluje, protože se zmenšuje prostor, do kterého se mohou vejít.
Ve fyzice se tomu říká difuze: Látky přecházejí samovolně (náhodným pohybem) z prostředí, kde je jejich koncentrace vyšší směrem tam, kde byla dosud jejich koncentrace nižší. Nedifunduje jen jedna látka do druhé. Proces je pro látku a rozpouštědlo vzájemný. (wikipedie)

  • TIP
Podle věku dětí a tématu, které chcete procvičovat můžete navrhnout různé úkoly:
* Například zkusit pokus na dvou talířcích zároveň a do jednoho nalít ledovou a do druhého ohřátou vodu... Co se stane?
* Pokročilejším fyzikářům dejte kostku bílého cukru doprostřed talíře... Co se stane?
* Vyzkoušejte pokus na mírně nakloněné rovině. Co ještě hraje v difuzi svou roli?
* Procvičte s dětmi matematiku - ukažte si, co znamená půl na půl, třetiny, čtvrtiny - rozpočítejte bonbony, pak je sestavte do kruhu nebo jiných útvarů a zalijte vodou.

Další pokusy zase příště!

Míša


www.bonkido.cz

V angličtině se tomu říká "messy play" - zkrátka špinavá hra :) Ale ne jako ta ve fotbale (tam jsem to myslím zaslechla, nebo...?). Je to taková hra, kde se dítě ušipní, případně udělá trochu, nebo i víc nepořádku kolem sebe. Je to hra při níž děti testují nejrůznější materiály nejrůznějšími smysly. Chcete vědět víc?



NENÍ ŠPÍNA JAKO ŠPÍNA
Nastal čas, kdy budeme stále více času trávit venku, na zahradách a v parcích - to je ideální místo, kde si děti můžou testovat "messy play" - špinavou hru! Nepořádek, který nadělají, totiž zůstane venku, uschne, spláchne se, děti se odrolí a rodiče nemají stres z umatlaných vodovodních kohoutků a písku v posteli ;). Ale jestli na to máte nervy nechte klidně děti špinit se i doma, čím víc, tím líp!


Naše děti nejvíc milují písek, do kterého si postupně dolívají vodu z konve, my to taky dělali jako malí, pamatujete? A to jsme ještě nevěděli, že to je "messy play" a jaký má význam! Děti to dělají intuitivně a dospěláci to pak zkoumají a přicházejí na to, proč je to pro děti důležité. A je to vlastně podstatné? Děti se dokážou daleko lépe než my řídit svojí intuicí, poslouchají své tělo, vědí, co chtějí a nechtějí. Tak je nechme prasit!


I TI VAŠI UŽ TO DÁVNO DĚLAJÍ!
Typické špindírácké hry jsou třeba venku v blátivé kuchyni, znáte to? Děti si hrají s nádobíčkem a vaří z bláta, trávy, květinek, používají k tomu klacíky a zkrátka co najdou. Nebo skákání v kalužích. To je přirozená hra. V domácím prostředí jsou typické třeba prstové barvy, kdy děti už od miminek zkoušejí, patlat barvičky rukama (v lepším případě) na papír.


CO JE MESSY PLAY A PROČ JE DŮLEŽITÁ
Ale messy play je pojem určitě daleko širší. Je to druh senzorické hry, kdy děti zapojují do hry s nejrůznějšími materiály co nejvíce smyslů (takže při tom logicky prasí) a díky tomu se učí poznávat svět kolem sebe. Poznávají nové souvisloti, zjišťují, co se stane, když... a musí zapojovat jemnou i hrubou motoriku.

Nenechte se ale mýlit - messy play je soustředěná hra, která má svá pravidla! Bezhlavé rozhazování mouky po kuchyni není to, o čem tady mluvíme. Děti se zároveň učí respektu k ostatním dětem a dospělákům (nesmí dělat věci, které se ostatním nelíbí nebo je nějak omezují), respektu k přírodě (poznávají zákonitosti) a úctě k sobě navzájem (třeba tím, že pak pomůžou uklidit).


 A ještě poslední poznámka - špinavá hra není pro každého. Jsou děti, které nemají rády pocit špinavých rukou a je to v pořádku. Takový byl náš nejstarší syn. Od malička maloval štětcem a venku používal zásadně lopatičku. Pokud to dětem vadí, nenuťte je, ale použijte jiné materiály - třeba smíchejte hrách s čočkou a nechte malé kluky nabírat to lžící a bagrovat, přesypávat. Každé rozšíření obzorů (pro kohokoliv z nás) vytváří nové mozkové spoje, které se budou na stará kolena hodit! :)

Špindírům a blátivým kalužím zdar!

Míša

 Zajímavé dětské festivaly, koncerty a vůbec akce - prodejní i zážitkové - už dávno nejsou jen v Praze! S jarem začíná festivalová sezóna a skoro každý víkend se někde něco děje - ať už je to designový prodejní Festival mini v Praze, nebo multižánrový hudební festival Routa v Hrádku u Vlašimi. :) Vyberte si ten svůj a neseďte doma! Potkáte zajímavé lidi, objevíte nové věci, nové koníčky, ochutnáte zajímavé pokrmy a užijete si čas pro rodinu - a společné zážitky jsou prostě nejvíc! A klidně někde na samotě v lese!

1) ZAJÍMAVÉ PRODEJNÍ FESTIVALY A AKCE:
Dám vám sem odkaz na festivaly (veletrhy, trhy... jak kdo chcete), kde můžete nakoupit dárečky pro vaše nejmenší členy rodiny. Znáte akci, která mi tu chybí? Něco lokálního s tradicí? Sem s tím, ráda přidám, protože věřím tomu, že ne jen v Praze se tohle koná!!!

  • + BONUS Offline tržiště dětského zboží Mamarket

5 důvodů proč jít na dětský festival:
  • Nabízí se zde lokální produkty - podporujete ekonomiku svého kraje, potažmo ČR
  • Koupí podpoříte většinou malé podnikatele - často maminky zakládají své podnikání s malými dětmi
  • Malí výrobci se snaží fungovat ekologicky - většinou vyrábějí z přírodních materiálů, hledají lokální dodavatele  
  • Festivaly bývají úzce cílené - najdete tu podobně naladěné lidi, spoustu inspirace
  • Doprovodný program - festivaly nejsou jen prodejní akcí, často se na nich prezentují i volnočasové aktivity ve vašem regionu
https://www.dortnedort.cz/

2) ZAJÍMAVÉ ZÁŽITKOVÉ FESTIVALY A AKCE:
A tady jsou akce, které jsou si nazvala zážitkové! Ty mám daleko radši, než ty prodejní, protože na prodejních stejně většinou nic nekoupím, a když se mi něco líbí, přemýšlím, jak by se to dalo vyrobit doma :)


Takže tyhle zážitkové akce jsou pro mě (a věřím, že i pro naše děti) daleko víc obohacující, protože nás učí tomu, že máme žít a ne jen kunzumovat to, co trh nabízí. Napište mi, jestli máte zajímavý festival v duchu "hrajeme si jinak" i ve vašem městě, ráda ho přidám do seznamu!

Tak co, kam vyrazíte vy???

Míša


Velikonoční inspirace není nikdy dost. Tak vám tu dávám na jedno místo zajímavé tvoření, co se nám na blogu sesbíralo za posledních pár let. Najdete tu nápady pro děti už od jednoho roku, a ti starší se můžou naučit sami uplést pomlázku nebo upéct velikonoční sušenky. 
Děti od jednoho roku rády zkoumají různé povrchy a materiály. Díky tomu s nimi vyrobíte jednoduchá přáníčka - základ bude bílá nebo barevná čtvrtka a tu necháte děti libovolnou technikou pomalovat. Na barevný papír postačí pár tahů pastelkami, nebo voskovkami, použít můžete taky razítka, nebo houbičku namáčenou do prstových barev. Na bílou čtvrtku se můžou vyřádit právě třeba prstovými barvami, nebo klidně štětcem, kdo nemá rád pocit špinavých rukou. Vyzkoušejte i vodovky, temperky - nanášet barvu můžete štětcem, nebo třeba vatovými tyčinkami, nebo kartáčkem na zuby (ten dejte radši až starším dětem, maličké mají tendenci hned si čistit zoubky - barva, nebarva!). 
Z pomalované čtvrtky pak vystřihnete velikonoční tvar - vajíčko, kuřátko... A nalepíte do přáníčka. Do toho můžete krásně zapojit i starší sourozence a naučíte děti spolupráci, kde každý je důležitý - malý i velký má jiný důležitý úkol. (Druhá možnost je, že do přeložené bílé čtvrtky vystřihnete tvar vajíčka a celým pomalovaným obrázkem to podlepíte.)
 

Tohle kuře jsme dělali s dvouletým synem před 6 lety. :) Je na němtrochu víc práce pro rodiče nebo starší sourozence s vystřihováním. Ale když dětem obkreslujete ručky, má to vždycky velký úspěch, stejně jako kohoutek v úvodním obrázku - ten má ocasní péra ze 4 barevných ruček. Tam můžete klidně použít jednu od každého člena rodiny.

 

Razítka, razítka, razítka! Děti je milují a když přepůlíte bramboru... má tvar jako velikonoční vajíčko!
Pak už jen stačí pár zářezů navíc a můžete se pustit do zdobení. My jsme tiskli temperkama, ale pro menší děti dobře poslouží i bezpečnější prstové barvy.
Z potiskaného papíru můžete vyrobit zase buď přání, nebo třeba pytlíčky pro koledníky.


Tenhle úkol je takový naučeně-výtvarný a to mě baví. Povídali jsme si, že vajíčka snáší slepičky. Pak jsem nechala prcka dřevěným kladívkem roztlouct skořápky od vajíček (vymyté a ještě pro jistotu přelité vroucí vodou) - to ho bavilo hodně! Na vytištěném obrázku pak dolepoval skořápky zpátky na vajíčka, a protože to bylo před Velikonoci, říkali jsme si, že se vajíčka barví a rozdávají koledníkům. Tak ty nalepené skořápky ještě pomaloval temperkami.


Další návody už jsou pro starší děti, ale určitě v nich najdete i spoustu možností, jak zapojit prcky - můžou si hrát s proutky, pomáhat vykrajovat perníčky i motak tklubíčka s vlnou...

Návod na velikonoční ovečku umotanou z vlny a na slepičky z kartonů od vajec najdete TADY.


A jestli vyrážíte na svátky někam ven z města, určitě se poohlédněte po čerstvých vrbových proutcích - uplést si vlastní pomlázku by měl umět každý kluk! Není to zas tak těžké podrobný návod je na blogu už od loňského roku ZDE. A jestli máte doma holčičky připravte si zásobu mašliček, protože pentle na pomlázky podle tradice navazují klukům dívky - tomu nejšikovnějšímu tu nejkrásnější pentličku!


A jestli na Velikonoce pečete perníčky, můžete si z několika vyrobit tuhle parádní ozdobu na větvičku - je to jednodušší než se zdá. Stačí k tomu jen pár tvrdých bonbonů! Návod ZDE.


A ještě poslední tip, který jste možná letos na blogu už viděli. Koledníkům v pondělí nemusíte dávat jen čokolády a vařená vejce - co třeba upéct do zásoby tyhle perníčky zdobené lentilkami! V článku najdete náš oblíbený recept na perníčky a taky výborné máslové sušenky. Jestli vás to zajímá, klikněte TADY.


A to je od nás z předvelikonoc vše. Užijte si svátky, uvařte si ve čtvrtek něco zeleného, v pátek najděte poklad, v sobotu poslouchejte zvony, v neděli obarvěte vajíčka a v pondělí hurá na koledu!
Zároveň můžete dětem připomenout, že Velikonoce jsou největší křesťanské svátky, při kterých si připomínáme den, kdy Ježíš po svém ukřižování vstal z mrtvých a vstoupil zpět za svým otcem na nebesa.


Míša


http://www.bonkido.cz/puzzle/ptacci-z-nasich-krmitek/