Chci se s vámi dneska podělit o naše plány na léto. Skoro dva týdny uběhly, spoustu už jsme toho stihli a vy určitě taky. Tak se pojďme inspirovat navzájem - budu moc ráda, když nám napíšete do komentáře, na co se nejvíc těšíte vy. Prázdniny budeme trávit v Čechách, velký zahraniční výlet nás čeká zase na podzim (ten loňský si můžete prohlédnout v seriálu na blogu).


A jaké je a bude naše léto? 
1. týden - chalupa (já, děti a prarodiče)
2. týden - Morava (starší děti s tatínkem), Praha (já s prckem)
3. týden - English camp (všichni)
4. týden - chalupa (já, děti a prarodiče)
5. týden - Praha, výlety (já a děti)
6. týden - chalupa (já, děti a prarodiče)
7. týden - chalupa (já, děti a prarodiče)
8. týden - Šumava nebo Českosaské Švýcarsko (aspoň na pár dní všichni)
9. týden - Praha/chalupa (já a děti)

Za to, že můžeme léto trávit mimo Prahu, jsem moc vděčná. Děti to tam milujou - je tam voda, zahrada, pole, řeka... spousta věcí k objevování. Letos tam budeme určitě polovinu prázdnin. Většina času tam plyne pomalu a celkem neorganizovaně. Ráno se vstane rovnou ven a domů se jde až zas večer spát. Ale budeme dělat i výlety, bojovky a plnit naši prázdninovou výzvu. ;) A co nás ještě čeká?

ROZBZUČ DÉČKO

Každoroční výzva TV Déčko mi přijde opravdu super! Není potřeba sledovat televizi, můžete se zapojit i bez ní - je to jen spousta inspirace na prima výlety. V rámci hry se hledají tajné schránky a hesla, která jsou schovaná po celé republice. Červená jsou ve městech, zelená v krajině. Když jedete někam na dovolenou, ulehčí vám to práci s plánováním výletů, protože to jsou opravdu moc hezká místa. Letos se hledají hmyzáci, vloni to byly ovečky.


KUKUŘIČÁCI

Znáte kukuřičné bludiště? Je jich několik po republice a je to celkem sranda. My jsme se vloni parádně ztratili, jakože fakt úplně - šli jsme pěšinkou, která po chvíli nějak přestala vypadat jako pěšinka a najednou jsme se prodírali kukuřicí v podřepu a nakonec jsme vylezli úplně mimo herní plochu! Jenom já a větší děti - tatínka s miminem jsme měli někde uvnitř bludiště, takže nejen, že jsme potřebovali najít sami sebe a vrátit se odkud jsme vyšli, ale ještě jsme hledali zbytek rodiny! Řeknu vám, zapotila jsem se pěkně. 😃 Byli jsme v Rakovníku a ve Vestci.



 V bludišti se hledají stanoviště s hádankou a vyplňuje se tajenka. Každý rok je mapa bludišť aktualizovaná, tak na to koukněte a jestli máte nějaké poblíž, běžte to vyzkoušet.

TÁBOR

Jako každý rok nás čeká společný anglický tábor, na který se všichni moc těšíme. Sama jsem na tábory jako dítě nikdy nejezdila, ani jsem nechtěla, určitě by se mi stýskalo a nebyla jsem zrovna stanový typ, co touží po bramborách z ohně... Dnešní tábory už jsou jiné - můžete dětem vybrat podle jejich zájmu, poslat je společně s kamarády, daleko nebo blízko, můžou dokonce i spát doma a jen docházet na program.


My jezdíme na tábor, kde je program pro děti i pro dospělé, takže můžeme být spolu a přitom každý za sebe. Psala jsem o něm TADY, kdybyste se chtěli podívat.

 TECHMANIA - IQ LANDIA - VIDA

Určitě jeden z výletů bude směřovat do některého z vědeckých center. V liberecké IQ Landii jsme byli už dvakrát a vždycky se nám tam moc líbilo. Tentokrát máme lístky do Plzně do Techmanie. Vida je v Brně a taky stojí za návštěvu. Zabaví se tu celá rodina, od malých po velké, a rozhodně je to výlet na celý den.

HOLČIČÍ/KLUČIČÍ VÍKEND

Kluci už mají svůj víkend za sebou - jako každý rok byli na konci června v Jižních Čechách na kolech. Nás holky společný víkend teprve čeká a požadavky jsou: "aby tam bylo nějaký hraní, třeba se něco vyrábělo, prolízačky a třeba i masáž, nebo bazén... Hlavně, abysme byly spolu." Hmmm. A dojezd z Prahy vlakem nebo autobusem cca hodinu. Mám v hlavě dvě možnosti - Kutnou Horu nebo Písek (tam se asi pojede trochu dýl...). Napadá vás ještě nějaká varianta? Budu ráda za vaše rady na náš holčičí relax víkend.


PRAHA

Zatímco naše výlety směřujou většinou ven z Prahy, možná ty vyše povedou naopak sem. Sepsala jsem do samostatného článku několik tipů na hřiště a parky v blízkosti hlavních památek a taky na Florenci a Hlavním nádraží.
Pro starší děti doporučuju jako motivaci k výletu naučné kartičky HRAVÁ PRAHA - je tam základní info o památkách a pak taky několik pozorovacích úkolů a otázek na každém stanovišti. Trasu si můžete sestavit vlastní podle toho, kolik kartiček budete chtít stihnout, nebo jsou barevně označeny okruhy míst, která jsou blízko sebe.

Hřiště na Novém světě, kousíček od Pražského hradu
A jestli jste z Prahy, nebo sem jezdíte častěji, možná by vás mohla bavit prázdninová SKRÝŠOVKA DIVADLA MINOR - pravidla najdete na jejich stránkách, ale v podstatě se jedná hledací hru, kdy podle indicií musíte najít místo, kde se nachází nějaké překvapení. Většinou jsou tam místa dost netradiční a zajímavá k novému objevování, hráli jsme vloni a bylo to bezva!

DRAČÍ BOJOVKA

Až budeme s dětmi sami na chalupě, jeden den bych jim chtěla nachystat Dračí bojovku. Protože nejsem ten táborový typ, jak už jsem psala výš, tak mě bojovky v dětství vlastně téměř minuly. Dělala jsem pro děti pár úkolových her, ale tohle je vymakaný příběh od Báry Bečvářové - měli jsem už její Adventní putování, které se dětem moc líbilo a mně taky. Takže si tentokrát ulehčím práci a bojovku nebudu vymýšlet, když to zkušenější umí líp!


VÝZVA HRAJEME SI JINAK

Na výzvu se strašně moc těším! Je velice jednoduchá a přitom navržená tak, abychom zažili ta pravá prázdninová dobrodružství! Ještě chvíli si ji nechám pro sebe a po táboře vám ji ukážu. Chtěla bych k ní dopsat ještě texty, ale možná ji po táboře vykopnu jen tak, jak je, a budu ráda, když se k nám připojíte.

PRÁZDNINOVÝ DENÍK

Píšete si s dětmi, nebo píšou si vaše děti deník? Třeba i celoroční, nemusí být jen o prázdninách. Ale v létě je zážitků nejvíc a byla by škoda je nechat zapadnout. Já hodně fotím a spolu s dětmi si vedeme takový "diář naruby" - používáme klasický diář, ale zapisujeme ho zpětně. Ke konkrétnímu dni si píšeme, kde jsem byli, co jsme dělali, děti sbírají razítka na infocentrech, nebo kreslí zážitky z přírody. Už tam máme i obtisklou malinu od rozhledny boubínské rozhledny namísto razítka. Je to takový vzpomínkovníček, který vedu celý rok, vlepujeme tam vstupenky z kina, zapisujeme návštěvy babiček, zkrtka všechno, co nám přijde zajímavé. Letos takhle fungujeme už čtvrtý rok a pořád mi to přijde jako fajn systém.


A to mě napadá! Kdybyste chtěli jooo super truper originální zápisník, třeba jako dárek pro mladého indiána, tajný deník pro mladou slečnu, nebo první fotoalbum pro malé miminko - moje kamarádka vyrábí krásné do kůže ručně vázané sešity, knihy a alba. Najdete ji pod značkou Raduatelier. Třeba tenhle žlutej se mi líbí moc:



 A jaké léto budete mít vy? Přeju, ať je podle vašich představ! A klidně nám napište i vaše tipy, ráda se nechám inspirovat ;)

Míša

Praha je krásná. Stará, magická, plná zajímavých zákoutí a zelených parků. A baví i děti, stačí vědět, kam vyrazit. V létě je v Praze horko! To my raději utíkáme pryč z města. Asi jako většina Pražáků, takže tu je víc místa pro turisty. Pojďte s námi, ukážu vám naše oblíbená místa. Moje největší láska je Malá Strana!


Jestli sem jedete s dětmi určitě se vybavte nějkou knihou nebo hrou. My máme knížku TO JE PRAHA a kartičky HRAVÁ PRAHA, podle kterých můžete dělat výlety s úkoly po nejznámějších památkách. Na úvodní fotce je výlet kolem Vltavy - pražské ostrovy, Kampa, Čertovka a Karlův  most.
TIP! S dětmi do tří let můžete v Praze jezdit MHD zdarma. Dítě a jeho dospělý doprovod neplatí jízdné, stačí se prokázat průkazem s fotkou a datem narození miminka. (Já jsem nechala všem dětem po narození udělat občanku a nemusím nosit další kartičky - platí na MHD i jako cestovní pas.)
Kam jít a co vidět, aby to bavilo vás i prcky? Památky rozhodně nemusíte vynechat, jen do programu zařaďte park, nebo hřiště, které je v okolí. Poradím vám.

1) PRAŽSKÝ  HRAD A NOVÝ SVĚT
Až budete příště na Hradě, vynechte Zlatou uličku, kam se platí drahé vstupné, a vydejte se na druhou stranu, k Loretě a na Nový svět! Je to kouzelné místo, kam turisté nechodí. Staré uličky a domečky lidí "z podhradí" se vám budou líbit. Koukejte po vývěsních štítech a pamětních cedulích, v nich objevíte spoustu zapomenutého života... A pak dojdete na hřiště - je schované za zdí vedle letní scény Divadla Ungelt, neboje se tam vejít. Kousek od hřiště je také milá kavárnička.


Kousek odsud je také Strahovský klášter, a vodní hřiště v parku Maxe van der Stoela (teď je zrovna v rekonstrukci).


2) MALÁ STRANA, KAMPA, KARLŮV MOST

Moje nejoblíbenější část centra Prahy - na malé ploše je tady spousta věcí k vidění, je tu zeleň, památky, hřiště i obchůdky, galerie a lanovka na Petřín. Máme dvě oblíbené trasy:
  • jedna vede ze zastávky Malostranská k Vltavě, kde je tradičně spousta labutí, můžete tu dojít až k vodě a když se nebudete bát, klidně se s nimi vyfotit! Pak kolem Muzea France Kafky (kam můžou dospělí nakouknout), směrem ke Karlovu mostu. Když budete dobře koukat (nebo si to předem vygooglíte), tak cestou minete nejužší uličku na světě, kde musí svítit semafor, aby se vědělo, ze které strany se zrovna jde. Pod Karlovým mostem je Muzeum Karla Zemena - stojí za podívání (se staršími dětmi, které už trochu znají jeho filmy a zajímá je netradiční filmová technika). A pak můžete přejít Karlův most a jít směrem na Staroměstské náměstí, nebo se dát na Kampu do parku.
Tip! Jestli máte děti malé, kouknětet se na stránky Malostranské besedy. Pořádají se tam moc pěkné, originální výstavy pro prcky, v krásném podkrovním prostoru s výhledem na Pražský hrad.
  • druhá trasa je ze zastávky Hellichova - tady chodíme hlavně v zimě - je tu slavný kostel Panny Marie, kde si můžete prohlédnout Pražské Jezulátko. Odtud pak většinou jdeme kolem Lennonovy zdi k Čertovce, podíváme se na mlýnské kolo a zase vyjdeme u Karlova mostu nebo na Kampě.
Kampa je moc prima místo na odpočinek s dětmi. Dospělí mohou do Sovových mlýnů do galerie a s dětmi můžete odpočívat v parku, nebo najít hřiště, které je dobře ukryté za zdí vedle Komunitního centra Kampa!


A když dojedete na zastávku Újezd - jste u spodní stanice lanovky na Petřín. Za ní se taky schovává moc pěkné hřiště! A vůbec celý kopec a sady pod Petřínem jsou moc pěkné, tak třeba nahoru lanovkou a dolů pěšky. Na Petříně je rozhledna a Zrcadlové bludiště, ale také Hvězdárna v růžové zahradě, kde se můžou děti proběhnout.

3) NÁRODNÍ DIVADLO A OSTROVY NA VLTAVĚ

Když budete chtít dětem ukázat národní divadlo, určitě pak sejděte i dolů na pražské ostrovy. Slovanský, Střelecký a Dětský - na každém je fajn hřiště a krásné výhledy!
  • Nejblíž divadlu je Slovanský ostrov, kde se malé děti můžou povozit dokola na vláčku a pohrát si na hřišti, nebo si se staršími půjčte šlapadlo a udělejte si prohlídku z vodní hladiny!  
  • Střelecký ostrov je uprostřed Vltavy, takže nabízí krásné výhledy na všechny strany. Dostanete se na něj z mostu - po schodech, nebo výtahem, takže to nezvdávejte ani s kočárkem, stačí přejít na druhou stranu (výtah je na straně silnice směrem ke Karlovu mostu.) Najdete tu relax zónu pražského centra! Občas se tu konají nějaké kulturní akce, je tu lanové hřiště pro děti a můžete si dát výborné kafe, nebo domácí nanuky. Položte se na chvíli do trávy, dejte si svačinu a házejte kamínky do vody s výhledem na Karlův most či Národní divadlo 🎔
  • Dětský ostrov - dostanete se na něj z protějšího břehu, než je národní divadlo. Vedle kotví známý klub Jazz Dock - kdybyste tu třeba byli na večer a chtěli se jít pobavit. Na Ostrově je velké hřiště.
4) VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ, MUZEUM A FRANTIŠKÁNSKÁ ZAHRADA

Václavské náměstí je asi místo, které by děti vidět měly... Na horním konci je nově opravené Národní muzeum. Pod sochou Sv. Václava se setkávají Pražané i Nepražané a občas se tu přepisují dětjiny... Když budete mít ale historie dost, skočte si do pasáže Světozor na výbornou zmrzlinu a pak projděte dozadu na druhou stranu. Ocitnete se v jiném světě - ticho a klid! Ve vnitrobloku se tady nachází Františkánská zahrada se spoustou laviček k odpočinku. A dole je i pěkné dětské hřiště pro ty nejmenší (i trochu větší) turisy.

5) STAROMĚSTSKÉ NÁMĚSTÍ A KRÁLOVSKÁ CESTA

Staroměstské náměstí láká na orloj, ale je plné turistů... Maličké děti bych sem nebrala vůbec, starším ukázat orloj a můžete zajít na kafe do Skautského institutu, který je hned vedle. Naproti orloji je Muzeum iluzí - moc hezké, ale vhodné zase pro starší děti (iluze vidíte až na fotogrfiích, které si tady pořídíte).


Kousek odtud je také Náprstkovo muzeum, tam to naše děti moc bavilo - i když, co si pamatuju, nesmělo se na nic sahat - indiáni a afrika, zkrátka cestopicné muzem se vším všudy.

 Tip! Pokud by vás lákalo prozkoumat víc Staré město, doporučuju skrýšovou hru v zahradách Anežského kláštera z dílny Jděte ven - ke stažení zde.

Pokud jste zdatní chodci (s ostrými lokty), moc hezká procházka je starou Královskou cestou - začínala u Prašné brány, vedla Celetnou ulicí, přes Staroměstské náměstí, pak Karlovou ulicí ke Karlovu mostu, na Malostranské náměstí a Nerudovou ulicí nahoru k Pražskému hradu.

6) VYŠEHRAD

Na Vyšehradě se projdete velikým parkem od metra až ke kostelu a vyhlídce odkud skočil Šemík. Nezapomeňte navštívit Slavín - hřbitov na kterém odpočívá jedna slavná osobnost vedle druhé. A kdyby to děti nebavilo, můžete je vzít na parádní hřiště ve stylu Starých pověstí českých!


7) LETOHRÁDEK HVĚZDA

Slavná budova ve tvaru hvězdy se nachází uprostřed lesa! Vážně, klidně se tam jeďte podívat. Naše oblíbené místo - v horkých letních dnech se sem jezdíme ochladit. Můžete jít procházkou lesem, podél potůčku, minete skály, nebo si jen odpočinout na jednom z hřišť, kde se děti určitě zabaví.


Nově otevřené hřiště u bočního vchodu do obory má dokonce záchody a krytou odpočívárnu, kde je možné nakojit a přebalit miminko.
Cestou do/z obory se můžete zastavit občerstvit v Břevnovském kláštěře. Je tu klid a krásná hospůdka nebo výčep místního pivovaru! Klášterní zahrady jsou taky ideální místo k odpočinku.
Tip! Pod oborou v Liboci je nový koupací rybník Terezka, tak klidně plavky s sebou!

 8) ZOOLOGICKÁ A BOTANICKÁ ZAHRADA

Tady je v létě spousta lidí... Ale jestli vás to neodradí, je tu i spousta krásných zvířat ;). Možná zvažte místo zoo vyzkoušet jednou botanickou zahradu - nabízí krásnou procházku a pro děti cestou také zastavení s úkoly nebo odpočinnkovými aktivitami. Pokud se rozhodnete pro zoo, vezměte dětem náhradní oblečení. S těmi menšími doporučuju projít spodní část, kde je víc zvířat pohromadě. Je tady také velké hřiště s brouzdalištěm a prolézačkami, můžou se svézt ve vláčku a na statku krmit ovečky. V rezervaci Bororo je veliká prolézací věž (spíš pro starší děti). Já jsem z toho vždycky trochu smutná, když pak děti chtějí být víc na atrakcích, než koukat na zvířátka...
Se staršími se pak vyvezte lanovkou do horní části zahrady - je to nejrychlejší a jestli máte strach z výšek, tak směrem nahoru jeto v pohodě! Já jsem jela dokonce těhotná s tříletou na klíně a šestiletým za námi - obsluha mu pomohla nasednout i vysednout.


Tip! Zoo je moc hezká v zimě, o tom jsme se přesvědčili letos v lednu - lidi žádní a zvířátka byla krásně vidět. Protože byl mráz, chodili jsme hlavně po pavilonech - tam, kde v létě není k hnutí, bylo krásně teplo a viděli jsme mnohem víc, takže doporučuju návštěvu mimo hlavní sezonu.

 KAM S DĚTMI DO MUZEA?
  • Jednoznačně nejlepší pražské muzeum pro děti je Zemědělské muzeum na Letné. Nenechte se odradit slovem zemědělské! 
  • Národní muzeum je povinnost, i když já tam po rekontrukci s dětmi ještě nebyla...
  • DOX - centrum moderního umění. To se vzducholodí na střeše!
  • Národní galerie ve Veletržním paláci
  • Muzeum voskových figurín
  • Muzeum iluzí
  • Náprstkovo muzeum
  • Muzeum Karla Zemana - inspirované jeho filmy a filmovou technikou
KAM V OKOLÍ HLAVNÍHO NÁDRAŽÍ A FLORENCE?
  • Kousíček od Florence jsou Kasárna Karlín - místo, kde se bude líbit vám i dětem. Odpočinete si v plážových lehátkách, nebo u stolečků, můžete si dát kafe a pro děti je tu ohromné pískoviště. Ale jako fakt ohromné, normálně pláž!
  • V parku na Hlavním nádraží je moc pěkné hřiště, oplocené, hlídané i s toaletami. Když budete mít před odjezdem vlaku chvíli čas, ideální místo na čekání.

PROSÍM VÁS, JE TU NĚKDE HŘIŠTĚ?

Když budete někde, kde to nebudete znát, doporučuju tuhle mapu dětských hřišť: Dětská hřiště Praha. Jsou tam zanesana místa, kde se můžete s dětmi schovat před ruchem velkoměsta... I když klid vám nezaručím!

Hezké léto všem

přeje Míša


Na začátku června jsem měla možnost ukázat něco málo z "hrajeme si jinak" v jedné pražské mateřské školce. A byl to skvělý zážitek - z mnoha důvodů. Vyzkoušela jsem si, že
1) Děti to opravdu baví! A to je pro mě nesmírně důležité. Přinesla jsem pár ověřených aktivit, které frčí u nás doma, a ono to fungovalo i tam - za dopoledne si jiné hraní vyzkoušelo přes 60 dětí od 3 do 6 let.
2) Všechno je o lidech! Když se chce, tak jde všechno - i donést do třídy plné dětí seno, hrách, rýži nebo písek s vodou. ;)

Děti přicházely ve skupinkách podle svých oddělení, každá skupina měla 45 minut na hraní. Ve třídě bylo připraveno 6 aktivit, což je obecně vzato příliš, ideální je 1-2 úkoly. Nicméně na ukázkové hodině byly děti vyzvány, že si mohou vyzkoušet jen to, co chtějí, ať si všechno prohlédnou a rozhodnou se samy, co chtějí nebo nechtějí dělat. Naopak výhodou tolika stanovišť bylo, že si opravdu všechny děti našly to, co je bavilo a netísnily se u jedné aktivity (když je na třídě víc než 20 dětí, je práce pro paní učitelky náročná).



Setkání s každou třídou jsme zahájili u bosonohého koberečku. Sama jsem se představila a řekla dětem, jak si doma hrajeme s našimi dětmi. Pak jsem se ptala, jestli to mají podobně - jestli rády chodí na písek a do přírody, jestli mají rády vodu a skákání v kalužích, jestli chodí v lese bosé a staví domečky skřítkům...? Všechno tohle je totiž základ pro naše "jiné hraní" - vnímat svět všemi smysly! A nechat dětem svobodnou volbu, netlačit je do něčeho, co nechtějí, ale dát jim možnost si všechno vyzkoušet. Někdo opravdu nemá rád pocit špinavých rukou - ok, to nevadí, může třeba vyzkoušet suché materiály, nebo mačkat papír, možnosti jsou vždycky.


Po přivítání si všichni vyzkoušeli chůzi po bosonohém koberečku - a protože naše téma bylo "život na statku" - chodili jsme nejprve opatrně jako lidé, potom jako pejsci s dlaněmi a chodily na zemi a nakonec jako kačenky v podřepu a to vám řeknu, to není žádná sranda! Ale děti to zvládly s přehledem!
Po téhle rozcvičce jsme si ukázali všechna stanoviště. Měli jsme dva druhy aktivit - se zadáním a světy v krabici (volná hra). Tak pojďte s námi na obhlídku:

1) Svět v krabici - rybník
Tohle bavilo děti asi nejvíc, ale taky ne všechny, některé se bály pod hladinu sáhnout nebo se nechtěly ušpinit a namočit. Je to krabice, která imituje prostředí venkovského rybníčku - na dně je písek, na kraji kamínky, na nich sedí žába a po hladině plavou kvetoucí rostlinky. Vedle jsou připravené nádobky a nástroje.
Dětem jsem řekla, že kdo chce, může si pohrát u rybníčku... A se že možná pod hladinou ukrývá víc, než by si myslely... (v písku byly schované drobné předměty - barevné kamínky, knoflík, malá plastová zvířátka...). Kdybyste viděli tu radost, když něco z toho objevily!


Takhle nějak to vypadalo v průběhu hry! Bylo teplo, takže drobné zmáčení trička jim nevadilo, ale jinak musím říct, že opravdu voda zůstala jen tam, kde měla, nikdo ji schválně nerozlíval, nedělali hlouposti a respektovali daná pravidla. Nejvíc to bavilo děti 4- a 5leté.


2) Svět v krabici - ranč
Druhým nachystaným světem byl statek s koníky z úvodní fotky. Tady můžete vidět přípravu - v krabici jsou ohrádky s koníky, podestýlka je suchý hrách, ve zbylé části ptačí zob. Jako krmení mají koníci seno a tak jsou tam čerstvé zelené klásky a kombajn. Plastové postavičky koníků doplňují dřevěné figurky lidí, kteří na statku pracují. Vedle krabice je naznačená jedna ohrádka a další materiál na její rozšíření.
Děti byly opět vyzvány, že si můžou hrát na statku. Tahle myšlenka je nadchla! Okamžitě začaly tvořit další ohrady a pole, krmit koně a jezdit s kombajnem.


V průběhu hry vypadala podlaha ve školce takto! Když první chlapeček vysypal zrní z krabice na zem - měla jsem pocit, že bych ho měla zastavit a říct, že zrní zůstane v krabici. Ale pak jsem si všimla, že děti používají sypký materiál opravdu jen uvnitř vytvořených ohrádek, že v podstatě hranice respektují, jen si je kousek posunuly, protože nebyly předem dost jasně definované. A tak jsem je nechala, bylo úžasné pozorovat jejich fantazii! Navíc - zamést na konci to zrní byla otázka chvilky a děti se do úklidu také zapojily.


Další dvě ukázky jsou z aktivit, u kterých je očekáván konkrétní výsledek. Tenhle výsledek je ale u kreativních činností definován jen jako téma, materiál a technika. Nikdy neukazuju dětem předem předlohu, nebo svoji představu jejich výtvorů!

3) Malování jinak
Děti byly vyzvány, aby namalovaly statek - ale bez pomoci štětce. Dostaly k dispozici barvy, molitanové odřezky ve tvaru domečku, auta, travní klásky, koníka a vatové chomáčky secvaknuté kolíčkem. Žádný hotový obrázek jsem jim neukázala, chtěla jsem, aby vytvořily svoji vlastní představu, aby dostaly prostor být kreativní! Ne všechny děti se do malování chtěly zapojit - a i to je v pořádku. Nejdřív jsem měla představu, že to bude společná práce více dětí, společný obraz - ale to by vyžadovalo speciální přípravu a povídání okolo, na které jsem neměli v rámci ukázkové hodiny čas. Tak nakonec mělo každé dítko svůj obraz.


 A ráda bych vám tu ukázala tři z nich - je na nich totiž krásně vidět, jak si se zadáním každý poradí úplně jinak! Každý má svoji představu a svoji touhu, co si chce vyzkoušet. Ze zkušenosti vím, že když dětem (ale i dospělým!) ukážete předlohu, snaží se ji napodobit bez vlastního kreativního zapojení - a to je veliká škoda!


Dítě na horním obrázku minimalisticky využilo všechno, co mělo k dispozici - jeden domek, zelené políčko malované trávou, trocha poježdění džípem a obloha. Druhému se evidentně zalíbilo obtiskávat domečky a jeho statek je obrovský!


A tenhle klučina chtěl prostě jen jezdit po poli s auťákem - vybral si žlutou a červenou barvu, ze které mu vznikla krásná oranžová jako zlaté obilí, takže celý obraz vypadá jako pole po sklizni. 🎔
Stejné zadání, stejné materiály, a přesto je každý obraz jiný - protože každé dítě je jiné a potřebuje prostor pro svoji kreativitu.


4) Modelína jinak
Tohle pravděpodobně znáte - děti mají modelínu rády a rády z ní tvoří cokoliv je napadne! Super, podporujte je v tom. Třeba tím, že jim na hraní přidáte něco zajímavého. Já jsem přinesla domácí uvařenou modelínu a pak kuchyňské potřeby - prkýnka, váleček, vykrajovátka na cukroví a lékařské špachtle a vedle toho kovová ozubená kolečka, velké šrouby a knoflíky.


V průběhu hry tak vznikaly nejrůznější nanuky a cukrovinky a vedle toho taky zemědělské stroje za použití ozubených koleček obtisknutých nebo zapíchnutých do modelíny! 🎔
Tady je víc než kde jinde patrné, že důraz je kladen na proces a ne na výsledek. Děti to bavilo, vařily, míchaly barvy, obtiskávaly a pak svoje výtvory bez protestů zničily, protože modelína byla pro všechny.


Poslední dvě aktivity kladou na výsledek větší důraz než ty předchozí, jsou ale ukázkou toho, že i do předškolní přípravy a do činností, které se děti mají ve školce naučit, je možné vnést kreativitu, zábavu, nejrůznější materiály a používat víc ruce než nástroje.

5) Hledání předmětů v rýži
Krabice plná rýže ukrývá měkké barevné bambulky, tvrdé dřevěné korálky, a dřevěné tvary z vkládačky. K tomu mají děti k dispozici plech na pečení muffinků, plato od vajec s barevnými chlívečky a barevnou třídící podložku. Z nástrojů jsem jim nabídla kleštičky, malou vařečku a malý džbánek.
Zadání bylo opět velice volné - ve směs jen "zkuste najít, co je schované v rýži". To, že se následně předměty mohou třídit, nebo pro ně najít sprváné místo na podložce, to už bylo na dětech.



A zase si s úkolem každé dítě poradilo jinak - mladší hledali rukama a třídili podle barev (viz fotka pár odstavců výš), starší si pomáhali kleštičkami a samovolně vytvářeli třeba barevné řady korálků v plechu muffinů. Opět důkaz toho, že děti si najdou svoji obtížnost sami, když mají možnost. Každý potřebuje jinou výzvu, každý dělá, co zrovna umí. I bez explicitního zadání ze strany dospělých...



6) Kreslení do mouky
Kreslení prstem do mouky je daleko jednodušší, než kreslení tužkou. Můžete děti nechat kreslit libovolně, vlastní nápady, dovolit jim mouku nejprve prozkoumat - její strukturu a jak se na plechu chová. A potom nabídnout předlohy geometrických tvarů, nebo písmenek pro předškolní děti.


Celá akce byla koncipována jako ukázka možností práce s různými materiály - paní učitelky dostaly také krátký teoretický popis celé metody messy play a jejích benefitů. A to mě přivedlo na myšlenku, že bych tohle téma přes léto ráda víc rozpracovala a nabídla od nového školního roku i dalším školkám a vůbec dospělákům, kteří pracují s malými dětmi, nebo doma chtějí podpořit vývoj těch vlastních.
Myslíte, že by o to byl zájem? Přišli byste na takový kurz? A radši pravidelný s dětmi, nebo jednorázové zážitkové školení pro dospělé? 
Klidně mi napiště na email hrajemesijinak@seznam.cz, nebo na Facebook, budu moc ráda za vaši zpětnou vazbu. 🎔


Míša



Ve Slovinsku jsme pobyli v podstatě jen jeden den - příjezd odpoledne, 1 den na výlety, ráno odjezd. Ale místo, kde jsme bydleli se nám tak zalíbilo, že máme v plánu se sem vrátit i letos na podzim. Pojďte se podívat:

Celý plán cesty najdete tady



Slovinsko - 18.-20. září 2018 (Trboje)

Jak už jsem zmínila dříve, přejezdy jsme měli naplánované tak, aby nám zabraly cca 3 hodiny. Jezdili jsme je dopoledne, protože roční miminko si tou dobou plnilo svůj jediný denní spánek a opravdu minimálně polovinu cesty vždycky prospalo. Ovšem, když nespal, tak se mu v autě sedět nechtělo. Jako záchranu jsme měli zásobu dětských sušenek a jedno oblíbené CD Bombarďáků, ale dělali jsme i nouzové zastávky. Jako tady u jezera Ossiacher See - je to kousek od dálnice, ale obklopené resorty a chatičkami místních, takže k vodě jsme se nedostali, nicméně i ten výhled byl osvěžující.


Když jsme u těch výhledů - při průjezdu Rakouskem si předem zjistěte situaci na vaší cestě - skrz Alpy jsou na dálnicích placené tunely, které o něco zrychlí vaši cestu (a uleví peněžence), ale zas vás ochudí o krásné výhledy, které opravdu stojí za to! My jsme projeli jeden tunel v Rakousku a potom Karavanke tunel, který je přímo na hranicích se Slovinskem. Všude jinde jsme sjeli na menší cesty a kochali se. Chvíli jedete podél řeky mezi strmými skalami, chvíli vyjedete na vrcholek... Jo a zkontrolujte si před cestou brzdy, ty dostaly opravdu zabrat!


Jak ale přejedete hranice do Slovinska otevře se vám krajina indiánek, kde úplně v dáli tušíte Vinettoua na koni. Byla to naše první návštěva, ale určitě ne poslední, protože ta příroda tady je opravdu nádherná!

Na přespání na dvě noci jsme si na Airbnb našli skvělé místo přesně uprostřed mezi jezerem Bled a hlavním městem Ljublanou. Byla to malá vesnička Trboje a pronajali jsme si tu celý domeček, který využívají skauti pro svá setkávání. Takže míst na přespání tu bylo asi 20! A k tomu spousta deskových her, kytara, na dvoře houpačky, skvěle vybavená kuchyň a pec, na které mohly děti spát!


 Na ubytování s Airbnb je super, že poznáte místní lidi. To se vám v hotelu jen tak nepodaří. Večer jsme se šli projít po vsi (která byla bohužel ten rok zrovna rozbagrovaná kvůli opravě kanalizace), ale kostel jsme viděli, jezero nás přivítalo krásným západem slunce a je tu i vyhlášená restaurace Čolnarna, kde sedíte venku pod stromy na kraji jezera, nebo na pontonech plujících na vodě. Mají výbornou zmrzlinu a skvělé dorty! No není ten výhled boží?

 

Druhý den jsme vyrazili k Bledu

Nejznámější slovinské jezero jsme měli od domečku 30 minut, takže jsme vyjeli až po obědě. Dopoledne jsme zvládli procházku po okolí, spánek miminka, pár úkolů do školy a uvařit oběd z našich železných zásob.
Pokud jedete k Bledu z hlavní dálnice na Ljublanu, přijedete nejprve do městečka Bled (na mapě vpravo). Nejznámější fotky jezera s kostelíkem na ostorvě jsou ale z pláží na protější straně (červeně označené). 


Už samotná cesta autem podél jezera nabízí krásné výhledy. Kdybyste chtěli vidět víc, můžete se vyvézt lanovkou na vyhlídky, nebo autem vyjet k hradu na protější straně. U první pláže je placené parkoviště, camp a restaurace. I v polovině září tu bylo celkem dost lidí. Jezero je známé svojí veslařskou tradicí - několikrát se tu konalo dokonce mistrovství světa, na což upozorňují infocedule na druhé pláži. Můžete si tu půjčit loďky a dojet na ostrov uprostřed. Taky jsem tu viděli pár lidí na paddleboardu a dokonce potapěče.


První pláž je ideální pro děti - samozřejmě se hned chtěli všichni vykoupat. Je kamínková a vstup do vody je celkem pozvolný. Voda byla studená, ale čistá a slyšeli jsme tu češtinu asi z pěti dek. :) Je tu krásný výhled na Kostel, hrad i město Bled (tam břehy lemují hotelové komplexy).


Druhá pláž (na mapě ta víc nahoře) je určená pro veslařské regaty - je to tu betonové a do vody vbíhá dřevěné molo, takže tady jsme se už nekoupali. Z první pláže sem dojdete za chviličku, jde se po asfaltové cestě, takže i kočárky, koloběžky a odrážedla to tu zvládnou. Auta sem nesměla (snad jen zásobování). A kdybyste sem jeli vlakem, tak železniční stanice je kousek.


Večer jsme se vrátili do domečku s pecí a ráno se prošli na pole za vesnici... A to je stejně nejvíc! Když jdete tam, kam vás nohy nesou... Tam, kde jste viděli vykukovat věžičku kostela, nebo slyšeli vrčet traktor. Bez mapy a předem prošlapané cesty. Hrajete cestou kámen nůžky papír o to, jestli půjdete doprava nebo doleva a není včera ani zítra... 🎔


Protože není kam spěchat...


Míša


Roadtrip 1. díl - Plány
Roadtrip 2. díl - Praktické rady
Roadtrip 3. díl - Kde jsme bydleli 
Roadtrip 4. díl - Hračky sbalené na cesty
Roadtrip 5. díl - Rakousko


https://www.airbnb.cz/c/michaelaz40?currency=CZK



Pátým dílem seriálu se konečně dostávám k popisu jednotlivých míst, která jsme navštívili - už bylo na čase! Prázdniny jsou tu a třeba i vás inspiruje náš výlet vyrazit letos na dovolenou trochu jinak. Nehonit se, zpomalit a jít třeba v Rakousku namísto drahého aquaparku se spoustou atrakcí jen tak do lesa. Že to můžete i v Čechách? Jo.

Ale pěkně od začátku. S celou cestou jsme počítali na měsíc, ale bydlení jsme měli předem zamluvené jen na prvních 14 dní, první tři Airbnb byty - Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko. Byli jsme připraveni plány kdykoliv změnit, jet dál na jih, udělat ohruh, nebo se i vrátit, kdyby k tomu byly důvody... S malými dětmi nikdy nevíte! A je pravda, že jsme si na společný cestovní režim museli zvyknout a najít systém, jak to přežít v pohodě.


Rakousko - 16.-18. září 2018

Vyrazili jsme nad ránem - asi ve tři hodiny v noci jsme přenesli spící děti do po střechu naloženého auta a vyrazili směr Rakousko. Cíl byl městečko Tauplitz, jeli jsme z Prahy přes České Budějovice a před sedmou ranní jsme zastavili v městečku Liezen na snídani a procházku. Děti jsme oblíkli do softshellu, protože v horách byla už zima (bylo 16. září). Liezen je malé podhorské městečko, kde v centru mají louky. Potkali jsme jich několik, byly ohraničené a všude byly cedulky, že jsou to květinové louky, aby včelky a ostatní hmyz měl co jíst! To mi přišlo krásný a vím, že letos se o to pokouší i mnohá místa v ČR.


Ubytování jsme měli zamluvené ve vesničce Tauplitz - je to tahle budova. Jak jsme později zjistili, je to bývalý hotel a dnes si tu lidé pronajímají byty (i Češi) a nabízejí je na Airbnb, nebo sem sami jezdí párkrát do roka na dovolenou. Příroda v okolí je nádherná. A v zimě se tady určitě dobře lyžuje!
Součástí pronájmu byl i bazén a sauna s výhledem, toho se děti nemohly nabažit! (Více o ubytování ZDE.)


Přes den jsme ho měli sami pro sebe...


V městečku je hřiště, restaurace, pekárna a obchůdek se smíšeným zbožím. Nic z toho jsme nevyužili, protože jsme měli z domu nabeleno jídlo na celý první týden. O tom, co jsme vezli a jak jsme plánovali a taky kolik nás to stálo, si můžete přečíst TADY.


 My jsme si nejvíc užívali první dny bez školy a povinností. Třeba jsme hodinu leželi na poli a pozorovali hory, mraky, krávy... A taky jsme velice rychle přišli na to, že jediný denní spánek našeho miminka je potřeba využít doma (spí před obědem cca 90 minut) - dát si kafe, uvařit, udělat pár stránek do školy, nebo si něco vyrobit... Tenhle režim nám nakonec zůstal po celou dobu výletu a bylo to fajn. Všichni jsme věděli, co nás čeká, dokázali jsme věci rozplánovat a bylo to zkrátka v klidu. Ráno jsme chodili na malé procházky po okolí, pak spánek, vaření, škola, oběd a odpoledne velký výlet s návratem až na večeři.


V okolí Tauplitzu jsme našli krásné horské jezero Spechtenseee. Je maličké, celé se dá v pohodě obejít, na spoustě míst posedíte, děti si mohou pohrát v lese. My jsme měli štěstí a na molo zrovna přišel mladík z nedaleké restaurace chytat ryby... Nahodil, chvíli počkal a vytáhl rybku, zopakoval to třikrát a zas šel... Seděli jsme na lavičce, děti koukaly a pobíhaly kolem, okolní hory se odrážely v hladině - prostě idylka prvního výletního dne, kterou jsme si dokázali užít!!!


 V Rakousku všude myslí na děti - i kolem jezera byly cedulky s ptáky, kteří tu žijí a pak dřevěná zvířátka na louce. Jestli chcete víc tipů na Rakouské Alpy, určitě koukněte na stránky S dětmi v báglu - Jana má Alpy prochozené a dala dohromady obsáhlého průvodce pro rodiny s malými dětmi.


 A poslední den jsem se vydali pěšky k vodopádu na řece Grimming, najdete ho v mapě severovýchodně od Tauplitz. My jsme vyrazili s kočárkem, ale museli jsme ho poponášet a nakonec jsme ho nechali v lese a poslední kousek jsme nesli prcka v náručí - takže příště s nosítkem!!! Ale stálo to za to! Možná to bylo tím, že to byl náš první alpský vodopád, ale to místo se nám zdálo fakt úžasné. Ukryté v lese, nikde nikdo (bylo po sezoně, ale i tak se pak s námi střídala jiná rodina), voda průzračně čistá a strašně ledová - viz úvodní foto článku.


 Strávili jsme tu celé odpoledne, malí zkoumali kamínky, starší vodu a popadané stromy.


 Není kam spěchat. Máme před sebou měsíc na cestě...


Míša


Roadtrip 1. díl - Plány
Roadtrip 2. díl - Praktické rady
Roadtrip 3. díl - Kde jsme bydleli 
Roadtrip 4. díl - Hračky sbalené na cesty
Roadtrip 6. díl - Slovinsko